Proč (někdy) nemíchat texty aneb Text jako možná výchozí jednotka lingvistické analýzy

Logo poskytovatele
Autoři

ČECH Radek KOSEK Pavel MAČUTEK Ján NAVRÁTILOVÁ Olga

Rok publikování 2020
Druh Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj Naše řeč
Fakulta / Pracoviště MU

Filozofická fakulta

Citace
www
Klíčová slova analýza; jazykové chování; model; text; vzorek
Popis Příspěvek se zabývá dvěma důležitými otázkami lingvistického výzkumu: 1) Co modelujeme, když modelujeme použití jazyka? a 2) Co je vhodný vzorek nebo „textová jednotka“ pro analýzu jazyka? Na začátku diskutujeme několik přístupů k analýze jazykového chování. Poté představujeme nejdůležitější charakteristiky Zipfovy jazykové teorie a synergické lingvistiky. Zaměřujeme se zejména na aspekty těchto teorií, které jsou spojeny s výše uvedenými otázkami. Konkrétně zdůrazňujeme, že jedním ze základních rysů těchto teorií je předpoklad, že existují jazykové zákony, které upravují chování v lidském jazyce a které lze nejlépe zjistit sledováním jazykového chování jednotlivce (v konkrétním kontextu). Z toho plyne, že je-li cílem výzkumu prozkoumat zákony tohoto druhu, je jednotlivý text používán jako základní jednotka analýzy. Míchání textů může v některých případech vést k „skrytí“ zákonů, jak je uvedeno v konkrétním příkladu. Nabízíme také další příklad, který ukazuje, jak se vlastnosti stejného zákona (v tomto případě Menzerath-Altmannova zákona) liší v různých textech. Nakonec zdůrazňujeme, že použití jednotlivých textů je v lingvistickém výzkumu jen jedním z možných přístupů k analýze, tj. nesnažíme se z něj učinit dogma lingvistického výzkumu.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.