Organizing spontaneous grammars in hegemony-building of right-wing populism, and religious legitimization of autonomy in debates about social inequality
| Název česky | Organizování spontánních gramatik při budování hegemonie pravicového populismu a náboženská legitimizace autonomie v debatách o sociální nerovnosti |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Tento příspěvek představí předběžné výsledky rozsáhlé diskurzivní analýzy elitních politických a náboženských osobností, stran, think-tanků, kongregací a iniciativ spojených především s dominantními křesťanskými tradicemi v případě dvou národních států, Spojených států a Polska. Mé výzkumné úsilí směřovalo k zasazení organizace zkoumaných sociálních kategorií a identit, představujících kulturní a ekonomické průsečíky sociálních nerovností, do globálního kontextu proměn společenských formací, které se vyznačují dezorganizací a dezartikulací kolektivních požadavků znovuobjevujících mocenskou soutěž ve fluktuující masové mobilizaci emotivního dosahu jako nového terénu gramsciánské hegemonické politiky. Tato problematika bude demonstrována na případech, kdy náboženští a političtí aktéři identifikují a prosazují určité modely v rámci propojení veřejného a soukromého k řešení sociálních krizí, přičemž interpretují klíčové pojmy, jako je autonomie a bezpečnost, v rámci politických metafor ideologických forem a prostřednictvím organizace, kodifikace a legitimizace určitých spontánních gramatik. Srovnání kulturně odlišných proklamativních představ a abduktivních vysvětlení vnímaných sociálních krizí s ohledem na institucionální a materiální nastavení země a se zaměřením na náboženskou legitimizaci či reinterpretaci obohatí vzkvétající výzkumné pole dvěma důležitými způsoby. Dodá diskurzivnímu boji o konceptualizaci autonomie, který byl v předchozích letech zkoumán převážně v povrchových kulturních rysech referenčních sociálních otázek ve vědeckém výzkumu známého pojmu kulturní války, potřebný materiální rozměr. Zaměření na formující se heterogenní sítě vzájemných závislostí mezi politickými, domácími ekonomickými a náboženskými zájmovými skupinami a prolínání ekonomické a kulturní autonomie v rámci více či méně koherentních konvergencí významových vzorců může umožnit nahlédnout do procesu vytváření složité mozaiky ideologických forem, které zprostředkovávají základní socioekonomické skutečnosti v obou společnostech. V návaznosti na objasnění tohoto vývoje se příspěvek pokusí překročit dosavadní převážně formalistické chápání pravicového populismu se specifickým zaměřením na vzájemné působení institucionalizovaného diskurzu a diskurzivních praktik, jejichž prostřednictvím dosahují politické salience a lidové přitažlivosti, a zhodnotí důslednost ideologického projektu. Kromě toho se prezentace stručně dotkne také toho, jak angažovanost dominantních náboženských tradic v těchto kontextech při vzniku pravicově populistických hegemonických figur, poskytování silných legitimizačních zdrojů a utváření sociálních konstrukcí, ovlivňuje náboženské prostředí v těchto zemích. Pozorovaná fragmentace náboženských komunit a vznik nových autorit, které hrají nezastupitelnou roli v novém mocenském schématu, tak může pomoci posoudit paradoxní situaci oslabování oficiálních náboženských institucí a rekonstrukce náboženské složky v celkových kulturních a institucionálních formacích. |
| Související projekty: |