Srovnání bezpečnosti alteplázy a tenekteplázy při trombolýze provedené 4 hodiny po indukci ischemické cévní mozkové příhody u normotenzních potkanů.

Varování

Publikace nespadá pod Filozofickou fakultu, ale pod Farmaceutickou fakultu. Oficiální stránka publikace je na webu muni.cz.
Autoři

HLOŽKOVÁ Jana SCHEER Peter GOLIAŠOVÁ Simona ONDRUŠ Jaroslav BISKUPIČ Jan KUCHYNKA Michaela MIKULÍK Robert

Rok publikování 2024
Druh Článek ve sborníku
Konference 51. pracovní konference Komise experimentální kardiologie
Fakulta / Pracoviště MU

Farmaceutická fakulta

Citace
Klíčová slova thrombolytics safety comparation,
Popis V klinických studiích byla léčba tenekteplázou opakovaně studovaná ve srovnání s alteplázou. Výsledky podle nastavení studie oscilují od úspěšnější tenekteplázy přes neutrální vliv až po superioritu alteplázy. V našich modelech systémové embolie je jak relativní změna plochy radioopakně značené sraženiny, tak plocha pod trombolytickou křivkou signifikantně menší u potkanů léčených tenekteplázou v klinicky relevantní dávce 0,25 mg/kg ve srovnání se skupinou potkanů léčených dávkou alteplázy 0,9 mg/kg v 60minutové infuzi po aplikaci iniciálního bolusu o objemu 10 % vypočtené dávky. Cílem práce je porovnat bezpečnost a efektivitu identické léčby na modelu tromboembolické okluze větví Willisova okruhu u potkanů 4 hodiny po indukci okluze. Do studie bylo zařazeno 52 potkanů s cílem mít ve skupině minimálně 21 zařazených jedinců. Léčba byla vybrána náhodně losem. Podle léčby byli pacienti vybráni do skupiny rtPA léčených alteplázou nebo skupiny TNK-tPA léčených tenekteplázou ve výše zmíněných klinicky relevantních dávkách. Okluze větví Willisova okruhu (CoWBO – Circle of Wilis Branches Occlusion) byla indukována aplikací 2 ks umělých fibrinových sraženin velikosti 0,3x1,5 mm zavedených do levé vnitřní karotidy. Čtyři hodiny po indukci CoWBO byla podle zařazení provedena léčba. Po nejpozději 24 hodinách od okluze byl odebrán mozek pro mikroCT sken. Mozek byl ještě makroskopicky pomocí operačního mikroskopu nasnímkován a bylo provedeno histologické zpracování mozku pro HE barvení. Hodnocen byl výskyt mozkového infarktu (BS), výskyt hemoragických transformací (HT) a % asymetrie hemisfér (% HA) jako parametr rekanalizace. Z 52 použitých jedinců bylo 7 vyřazeno pro absenci mozkového infarktu, přičemž ani jeden vyřazený mozek neměl HT (3 léčeni TNK-tPA, 4 léčeni rtPA). Z 24 potkanů v rtPA skupině nemělo 13 (54 %) HT, 6 (25 %) jedinců mělo HI1, 4 (17 %) měli HI2 a jeden potkan (4 %) měl krvácení klasifikováno PH1. Oproti tomu ve skupině TNK-tPA bylo z 21 jedinců 8 (38 %) bez HT, 6 (29 %) jedinců mělo HI1, 3 (14 %) měli HI2 a 4 potkani (19 %) měli krvácení klasifikováno jako PH1. V parametru % asymetrie hemisfér bylo prozatím hodnoceno 9 mozků ve skupině rtPA a 12 mozků ve skupině TNK-tPA. Parciální výsledky jsou následující %HA je ve skupině rtPA vs. TNK-tPA (dále vždy v tomto pořadí) u mozků bez HT 3,31±1,07 vs. 2,24±1,98; u mozků s HT je to 29,32±1,94 vs. 10,04±1,85. Průměrný stupeň krváceni byl 1,75±0,83 vs. 2,00±0,71. Parciální výsledky naznačují, že v souladu s klinickými daty tenektepláza je úspěšnější v rekanalizaci a je spojena s menším otokem po reperfuzi, ale současně je spojena s vyšší incidencí vyšších stupňů hemoragické transformace.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.