Vážené kolegyně, vážení kolegové,
funkční období akademického senátu naší fakulty se chýlí ke konci, proto mi jako předsedovi dovolte úvodem tohoto newsletteru krátké zamyšlení nad jeho významem.
Akademický senát by měl být vždy platformou kolegiální, byť třeba bouřlivé výměny názorů mezi vedením fakulty, akademickými pracovníky a studenty. Skrze akademický senát lze dosáhnout i prosazení návrhů členů akademické obce, které by jinak jen stěží došly sluchu. Senát také je a měl by do budoucna zůstat pojistkou demokratického rozhodování na fakultě i garantem akademických svobod a fakultní kolegiality, tedy hodnot, které jsou v prostředí honby za bibliometrickými úspěchy, soutěží o přidělené finanční prostředky či sílící nedůvěry k práci akademiků, spojené s mnohdy nedůstojnými kontrolními mechanismy, administrativním tlakem z vedení univerzity i ministerstva a s všeobecným trendem k manažerskému způsobu vedení univerzit, stále méně zřetelné.
Troufám si tvrdit, že činnost akademického senátu byla v posledním volebním období dělným duchem, slušností a vzájemným respektem mezi celkem senátu a vedením fakulty dobrým příkladem toho, že vše výše jmenované může v senátním organismu dobře fungovat. To dokládá i řada usnesení uvedených do praxe (jejich výběr je zveřejněn zde).
Akademický senát by však měl být slyšet, i pokud jde o celospolečenské dění, neboť kde jinde než na filozofické fakultě by mělo být přítomno vytříbené kritické myšlení. Proto si velice cením skutečnosti, že náš senát přijal i tuto výzvu a v situaci, která nemá za poslední desetiletí obdoby a v níž je ohroženo fungování celé společnosti, schválil usnesení, jež poukazovalo i na nevirologické aspekty nouzového stavu a jejich dopad na společnost a upozornilo na to, že ochrana lidského života by měla být v demokratickém státě neoddělitelně spojena s ochranou základních lidských práv a svobod.
Václav Štěpánek předseda AS FF MU
|