Lucie Martínková
U nás existuje pouze překlad Františka Gela z roku 1954.
V desáté kapitole se objevuje scéna, kdy Huck s Jimem uloví velikého sumce, v jehož žaludku naleznou "a brass button..., and a round ball" (str. 60), což je přeloženo jako "mosazný knoflík, kulatý míč" (str. 61). Anglické slovo "ball" má ovšem širší význam než český výraz "míč"; zatímco slovo "ball" může označovat jakýkoli kulatý předmět,
"míč" je pouze hračka. Dočteme-li zbytek odstavce, zjistíme, že o předmět původně určený k hraní se skutečně nejedná: "We split the ball open with the hatchet, and there was a spool in it. Jim said he'd had it there a long time, to coat it over so and make a ball of it.", (str. 60), "Když jsme míček rozpůlili sekyrkou, našli jsme v něm cívku. Jim říkal, že sumec musel mít cívku v žaludku už dlouho, když se potáhla tak silně, že z ní byla koule.", (str. 61). Na konci druhé věty už překladatel používá slovo "koule", vhodnější než výrazy "míč" a "míček".Naopak velmi dobrý je překlad anglického "a little one-horse town" českými "učiněný Zastrkov" nebo "menší Zapadákov" či překlad jakési slovní hříčky, objevující se v kapitole 20, ve scéně, kdy Huck pobývá u jedné rodiny se dvěma podvodníky, kteří se vydávají za bratry zesnulého otce rodiny, aby získali dědictví. Hloupější ze dvou podvodníků promlouvá ke svým "příbuzným" a plete si výrazy "orgies" a "obsequies", když mluví o smutečním obřadě, což Gel překládá ja
ko "smuteční orgie" a "liturgie". Myslím si, že v tomto případě se překladateli podařilo zachovat komičnost příběhu v plném rozsahu.Pohlédněme nyní na jevy, jež mají význam pro dílo jako celek a mohou při překládání působit problémy. Za takový jev můžeme označit jazyk díla jako takový. Skutečnost, že vypravěčem je mladý chlapec, se v originále projevuje například jednoduchými větami, opakováním výrazů, komolením výslovnosti nebo psaní některých výrazů - nejznámější grafickou zkomoleninou se stalo asi slovo
"sivilize". Snad ještě obdivuhodnější je práce s dialekty, kterých se v promluvách nejrůznějších postav objevuje hned několik. Jazyk je pro toto dílo nesmírně důležitý, což klade na práci překladatele nezměrně vysoké nároky, zvláště je-li dílo opatřeno takovouto autorovou poznámkou:Explanatory
In this book a number of dialects are used, to wit: the Missouri Negro dialect; the extremest form of the backwoods South-Western dialect; the ordinary 'Pike-County' dialect; and four modified varieties of this last. The shadings have not been done in a haphazard fashion, or by guess-work; but painstakingly, and with the trustworthy guidance and support of personal familiarity with these several forms of speech.
I make this explanation for the reason that without it many readers would suppose that all these characters were trying to talk alike and not succeeding.
The Author" (str. 6)
Tato poznámka se v překladu nevyskytuje.
Nejvýraznějším z použitých dialektů je missourský černošský dialekt. Je specifický nejen svou -výborně foneticky zapsanou - výslovností, ale i slovní zásobou. Jak ale přeložit promluvy v dialektu, který se svým původem a užitím nemá v češtině obdoby? František Gel ho v podstatě nepřevádí. Řeč černocha Jima je sice odlišná, ale této odlišnosti je doc
íleno pouze určitými opakujícími se specifickými výrazy, jako například "dycinky", nebo zdrobnělinami, jež dělají jeho řeč "komicky roztomilou": "pámbíčku v nebíčku", "milánku", "děťátko". Překladatel také zachovává způsob, jakým Jim sám sebe označuje - "starý Jim" - ale další prvky už zachovány nejsou. Myslím, že postačí krátká ukázka:Well, you see, its' uz dis way. Ole Missus - dat's Miss Watson - she pecks on me all de time, en treats me pooty rough, but she alwuz said she wouldn' sell me down to Orleans. But I noticed dey wuz a nigger trader roun' de place considable, lately, en I begin to git oneasy. (str. 50)
No, bylo to tak. Stará paní, jako tedy slečna Watsonová, na mně pořád hledala hnidy a tvrdě se mnou zacházela, ale dycinky říkala, že mě do Orleansu neprodá. Ale já jsem vyčíhl, že kolem našeho domu poslední dobou chodí obchodník s černochy, a tak mi začalo být úzko. (str. 50)
Další dialekty už v překladu nejsou rozlišeny vůbec. To ovšem můžeme považovat za jedno z možných řešení, protože jiná řešení bychom hledali asi velmi nesnadno. Když se však v kapitole 19 objevují postavy dvou darebáků, z nichž jeden se začne vydávat za vévodu, aby si z Hucka a Jima udělal sluhy, a druhý potom, aby získal stejné či ještě větší výhody, se vydává za francouzské
ho dauphina, čili právoplatného krále, postupně poznáváme, že "vévoda" je z této dvojice ten chytřejší, mazanější a možná i vzdělanější, což vyplývá nejen z jeho činů, ale i z jazyka. Při prvním setkání těchto dvou darebáků, kdy spolu hovoří o svých předchozích činnostech, se jejich jazyky však ještě neliší, teprve až "vévoda" prozrazuje svůj "původ", mění také záměrně svůj jazyk, začíná mluvit vznešeně, někdy snad až knižně. Tato jemná a dokonalá hra s jazykem je i v překladu zachycena poměrně dobře. Domnívám se však, že právě zde se už v určité míře projevuje stáří překladu a vývojový pohyb ve stylových vrstvách, ke kterému od vzniku překladu došlo - to, co bylo před více než čtyřiceti lety pokládáno za spisovné, se dnes může jevit jako knižní a to, co bylo pokládáno za hovorové, dnes může patřit do spisovné vrstvy. Proto první promluvy darebáků, které jsou v originále v jazyce jasně hovorovém, v Gelově překladu dnes už příliš hovorově nevyznívají:"Well, I'd been selling an article to take the tartar off the teeth - and it does take it off, too, and generly the enamel along with it - but I staid about one night longer than I ought to, and was just in the act of sliding out when I ran across you on the trail this side of town, and you told me they were coming, and begged me to help you to get off. So I told you I was expecting trouble myself and would scatter out with you. That's the whole yarn - what's yourn?"
"Well, I'd ben a-runnin' a little temperance revival thar, 'bout a week, and was the pet of the women-folks, big and little, for I was makin' it mighty warm for the rummies, I tell you,..." (str. 122)
"Nu, já jsem prodával prostředek proti zubnímu kameni - a on po něm ten zubní kámen skutečně sleze, ale obyčejně sleze také sklovina. Jenom chyba, že jsem tam ve městě zůstal chvíli déle, než jsem měl, a právě jsem se odpoutával, když jsem se s vámi setkal na pěšině za městem. Vy jste mi řekl, že už jedou, a prosil jste mě, abych vám pomohl zmizet. Tak jsem vám řekl, že i mně hrozí nepříjemnost a že se ztra
tím s vámi. Toť celý můj příběh. A jaký je váš?"V následující ukázce můžeme prozorovat změny v jazyce "vévody", které se objevují v jeho promluvách, když si vymýšlí svůj původ:
"Alas!"
"What're you alassin' about?" says the baldheaded.
"To think I should have lived to be leading such a life, and be degraded down into such company." And he begun to wipe the corner of his eye with a rag.
"Dern your skin, ain't the company good enough for you?" says the baldheaded, pretty pert and uppish.
(str. 123)
"Ach žel."
"Nad čím achželujete?" povídá ten holohlavý.
"Když si pomyslím, že jsem zůstal naživu, abych se dožil takového života a klesl až do takovéto společnosti -" a začal si hadrem utírat koutky očí.
"Kat vás sper - tato společnost vám není dost dobrá?" povídá holohlavý naštvaně a uštěpačně.
(str. 129)
Ve vyprávění Hucka Finna se také často opakují určité výrazy, které jsou pro jeho jazyk, stejně jako tomu bylo u Jimova černošského dialektu, příznačné a svým způsobem ho charakterizují. Jsou to například: "by-and-by", které Gel překládá také opakovaně jako "pomaloučku polehoučku". Tento český ekvivalent je však snad až příliš zdrobnělý a zjemnělý pro skromně vzdělaného chlapce, jenž se nejlépe cítí ve volné přírodě, kde se pohybuje velmi dovedně a zkušeně, na němž ale snahy o společenské vychování žádné trvalejší stopy nezanechaly. Huck Finn ještě často používá spojení "I reckoned", což pan Gel překládá různě: "povídám si", "myslím", "počítal jsem". Snad by i zde bylo lepší zavést jeden český výraz a opakovat ho všude, kde by to bylo možné.
Závěrem bych chtěla ještě vyjádřit své podivení nad tím, proč pan Gel nepřeložil úplný závěr románu: "The End/ Yours truly,/ Huck Finn". Nevidím žádný důvod, proč by se tento závěrečný dovětek neměl objevit i v české verzi.
Dále bych se ještě zmínila o pomůckách, kterými je český překlad vybaven - je to jednak třináct stran vysvětlivek, jež jsou jistě velmi užitečné, zejména pro mladší čtenáře, a jež obsahují i spoustu zajímavých informací. Zaujala mě například vysvětlivka:
13) pětník nosil Jim na provázku kolem krku - Tehdejší americké mince měly uprostřed dírku. Většina pracujících, zvláště černochů byla tak chudá, že chodila v hadrech, které neměly kapes, a proto nosili lidé svou ubohou mzdu navlečenou na provázku. Provázek si uvazovali kolem krku a peníze pak nosili na holém těle. (str. 301)
Kniha také obsahuje "Slovníček výslovnosti", kde je uvedena výslovnost všech cizích jmen (román obsahuje například i spoustu francouzských jmen) včetně Hucka Finna a Marka Twaina.
V české verzi Dobrodružství Huckleberryho Finna se tedy vyskytuje poměrně málo logických chyb, překlad je ovšem ochuzen o bohatství jazyka a precizní zpracování dialektů, které mají pro román zásadní význam. Přestože lze, podle mého názoru, překlad Františka Gela označit za dobrý, došlo již od jeho vzniku k určitým posunům ve stylových vrstvách, a proto se domnívám, že by nový překlad mohl být pro českého čtenáře přínosem.
Použitá literatura:
Twain, Mark. The Adventures of Huckleberry Finn. Penguin Popular Classics, 1994 Twain, Mark. Dobrodružství Huckleberryho Finna. Přeložil František Gel. Albatros, Praha, 1973 Havránek, Bohuslav a Alois Jedlička. Stručná mluvnice česká. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 1983