Tuhle jsem zaslechl v rádiu, že někdo neslaví narozeniny, protože proč slavit, že stárne. Jo, kdyby mládnul, že by to slavil. Tak jsem se u polévky pozastavil a dospěl k tomu, že by se nic moc nezměnilo. V našem světě to vypadá tak, že po narození
- vylezeme z bříška a nic moc neumíme
- učíme se základní dovednosti
- proděláváme dětské choroby
- vzděláváme se a připravujeme na profesi
- pracujeme
- chřadneme
- přestáváme zvládat to, co jsme uměli
- trpíme chorobami
- blbneme
- nic moc neumíme
- končíme
Kdyby se to otočilo, jak moc by to bylo odlišné?
- vytáhnou nás z rakve a nic moc neumíme
- učíme se základní dovednosti
- proděláváme stařecké choroby
- získáváme profesní dovednosti
- pracujeme
- začínáme trpět mladickou nerozvážností
- proděláváme dětské choroby
- blbneme
- nic moc neumíme
- končíme
Takže jestli slavíte, slavte, vždycky je co. A nebo vůbec nic.