Spíše jim to někdy ujelo a teď dodatečně vymýšlejí pseudozůvodnění. To bych byl spíše nakloněn vysvětlení, že přičinou těchto nesmyslů je naše otupělost na podněty. Všeho je tolik a tak intenzivního, že nestaší být solidní, normální, dobrý, skvělý... pokud má něco zaujmout, musí to být nej, super, extra, hyper. Jestlipak by zastánci těchto patvarů byli ochotni říci také třeba "nejsvislejší", "nejtěhotnější" nebo (což by bylo jazykově blíže) "nejdefinitivnější"?

Nevím, jestli nás může utěšovat, ale nejsme v tom nejsme jako jazyk sami. Jak dokumentuje příklad:

"we introduce classification of acceptable parametrizations to identify the most optimal ones;" (Od dodavatele jazykových hříchů L. H.)