o  výstavy o  instituce o  výzkumy o  badatelé o  publikace o  mapa


 

 
 
   
   
  o   Těžba rohovce v Krumlovském lese
      (okr. Znojmo, 1995 - ?)

Lokalita se nachází v severozápadní části Dyjskosvrateckého úvalu. Masiv Krumlovského lesa (KL), v centrální části s nadmořskou výškou 415 m, je tvořen předkambrijskými vyvřelinami, překrytými miocenními (třetihorními) písčitými sedimenty s četnými jurskými (druhohorními) redepozicemi s křídovými rohovci dvou základních variant (valouny až do velikosti 0,5 metru) a varianty atraktivní mnohobarevné rohovcové brekcie - tzv. brekciového rohovce.

Již dříve byla tato významná surovina sledována v souvislosti s okolním pravěkým osídlením. Místní využití zmíněného materiálu je doloženo ve starém, více pak ve středním paleolitu (tj. starší době kamenné). Zájem o surovinu kulminuje v kultuře Szeletienu, kdy dominuje ve všech industriích jižní Moravy, ovšem je zachycena i na střední a severní Moravě. Tato rozsáhlá distribuce kontrastuje pouze s lokálním využitím rohovce v kultuře Aurignacienu.

Značného významu nabývá těžba až v neolitu a pozdějších obdobích, kdy se rohovec KL vyskytuje na všech sledovaných sídlištích v okolí, což dokládá též oboustranný transport surovin se severními a východními oblastmi (např. výskyt jurského (druhohorního) krakovského rohovce a radiolaritu z Bílých Karpat na sledovaném území a naproti tomu poměrně hojné nálezy rohovce typu KL severně od Brna, v malé míře také na neolitickém sídlišti v Bylanech (okr. Kutná Hora), vzdáleném cca 130 km severozápadním směrem.

Jistý posun nastává v závěrečné (eneolitické) fázi lengyelské kultury, kdy význam rohovce KL klesá na úkor jiných regionálních surovin. Nicméně i v eneolitu tvoří 14% materiálu štípaných nástrojů v kultuře se šňůrovou keramikou a převažuje rovněž na protoúnětickém pohřebišti v Moravské Nové Vsi. V neposlední řadě k tomu přistupuje také ojedinělé využití brekciového rohovce na sídlišti v Kubšicích (vzdáleném 5 km od dále popisovaných lokalit), ze starší doby bronzové.

V posledních letech byl v Krumlovském lese zahájen výzkum pod vedením PhDr. Martina Olivy PhD., který zde již dříve identifikoval 9 těžěbních revírů s patrnými povrchovými stopami po pravěkém dolování (kruhové či podlouhlé zahloubené deprese, dosahující hloubky až1,5 m o průměru 5-15 m) a nápadné žulové balvany, sloužící jako "sedátka" pravěkých štípačů.

Celá oblast se rozkládá přibližně na území o rozloze 100 ha, výskyt štípané industrie tím však limitován není a lze proto předpokládat, že rozsah pravěkých aktivit byl ještě větší.

Od roku 1995 probíhá terénní exkavace na různých částech lokality. Překvapivé výsledky přineslo zejména datování těžby. Nejstarší stopy po pravěkém dolování jsou z neolitu (období lineární a moravské malované keramiky), většina však spadá až na počátek doby bronzové - do období kultury únětické (datováno na základě nálezů keramiky a technologie štípané industrie, která se zásadně vymyká neolitické tradici a koresponduje s inventářem ze starobronzového sídliště v nedalekých Kubšicích - např. paralevaloidní diskovitou technologií ). O nepochybné přítomnosti lidí v mladších periodách svědčí nálezy keramiky z mladší doby bronzové a typické keramiky z doby laténské.

Zcela neočekávaný rozsah těžby v době bronzové (těžební šachty hluboké více než 6m, desetisíce kusů štípaných artefaktů) naprosto neodpovídá obvyklému kvalitativnímu a zejména kvantitativnímu zastoupením štípaných nástojů na všech sídlištích a pohřebištích stejného období.(výjimkou je zmiňované sídliště v Kubšicích, které je v uzším vztahu k popisované těžbě). Z těchto zjištění vyplývá, že tato činnost představovala nějaký druh nezávislé aktivity s převažujícími sociálními aspekty nad ekonomickými a významem zasahující přinejmenším jižní část střední Evropy.

Narozdíl od jiných lokalit, kde byla v tomto období kamenná surovina těžena, je rohovec KL nesrovnatelně nižší kvality, což bylo zřejmě důvodem jeho omezené distribuce. Veškerá pozornost a energie byla tedy soustředěna a realizovala se pouze v procesu těžby a místním masovém zpracování, které nesloužilo žádnému praktickému využití.

Krumlovský les je zatím jediným místem v ČR, kde je zachycen pozůstatek (relikt) pravěké krajiny se stopami těžby a dalších aktivit s ní spojených. Poskytuje proto nejen možnosti pro další četné výzkumy, ale vyžaduje i odpovídající ochranu.

  

o   Výšinné hradisko Cezavy u Blučiny
o   Těžba rohovce v Krumlovském lese
o   Prostějov - Jezdecká ulice
o   zpět na dobu bronzovou

 
Dle podkladů a pokynů PhDr.Martina Olivy, Ph.D.
připravili Petr Kostrhun a Michal Soukup

literatura:
OLIVA, M. 1991:The Szeletian in Czechoslovakia., Antiquity 65 (247), s.318-325.
OLIVA, M. 1996:Prehistoric exploitation and utilization of the Krumlovský les - horn stone, In: Paleolithic in the Middle Danube region., Brno, s.49-66.
OLIVA, M. 1997:Prehistoric chert extraction and distribution in the Krumlovský les area. In: Schild, R. - Sulgostwska, Z. eds.: Man and flint., s.109-115.
o  web: jOSEF wILCZEK
hlavní stránka     |    výstavy     |    instituce     |    výzkumy     |    badatelé     |    publikace