o  výstavy	o  instituce	o  výzkumy	o  badatelé	o  publikace	o  mapa

			o   Sídliště lidu s lineární keramikou v Držovicích       (okr. Prostějov, Muzeum Prostějovska a ÚAPP Brno, jaro 1998) Na jaře r. 1998 provedlo Muzeum Prostějovska v Prostějově ve spolupráci ÚAPP Brno záchranný archeologický výzkum na stavbě provozní a výrobní haly firmy AQUA STYL, s.r.o. na ul. U cihelny v Prostějově - Držovicích. Zastavovaná parcela se nachází v severovýchodní části intravilánu obce, na táhlé říční terase nad říčkou Romží. Tato terasa je velmi intenzivně osídlena už od mladého paleolitu. Dělí se sice do několika archeologických lokalit (např. Díly odvrahoviční, cihelna), ale jde s největší pravděpodobností o jeden intenzivně osidlovaný prostor. Námi zkoumaná plocha měla velikost cca 900 m2 (24 x 37 m). Terén terasy zde mírně klesá k jihu, v závislosti na to klesá i sídlištní vrstva a zahloubené objekty. Nivelety se zde pohybují od 227 do 226 m n. m. Tento prostor byl skryt ze tří čtvrtin skryt mechanizací na úroveň sprašového podloží, na jedné čtvrtině byla sejmuta pouze svrchní vrstva z bývalé zástavby a zbytek byl ponechán k prozkoumání i s dochovanou sídlištní vrstvou. V této části jsme položily sondu, která, podle pozdějšího zjištění, vedla přes jeden rozsáhlejší hliník. Na zbývající odkryté ploše se po začištění objevilo 10 sídlištních objektů. Další dva objekty byly zjištěny v druhé etapě výzkumu v základových rýhách přístavby. Objevili jsme část sídliště, datovaného do do počátku mladší doby kamenné, do kultury lidu s lineární keramikou. Přesněji do mladšího a pozdního stupně této kultury, fáze IIB s přesahem ještě do šáreckého stupně (III. st.). V absolutních datech se pohybujeme v době 5 250-5 000 př. n. l. Nejprve se výzkum zaměřil na vytyčenou sondu. Jak jsem již upozornila, podařilo se nám ji umístit do průběhu rozsáhlejšího hliníku (zahloubeného archeologického objektu větších rozměrů s vnitřními sklípkovitými zahloubeninami, jehož primární funkce byla exploatační - místo k těžbě hlíny použité např. na výrobu keramiky nebo k omítce stěn nadzemních obytných staveb). K této interpretaci nám napomohla kromě četných sklípků, také existence pece na jeho okraji. Taková to lokalizace pecí je pro pravěké kultury typická. Byla vytesaná do sprašové stěny hliníku, měla částečně zachovanou klenbu, stěny byly dosti tvrdě vypálené. Jako předpecní jáma pro vymetení popelu sloužil zřejmě pod ní umístěný sklípek. Tato pec je prakticky první prozkoumanou a takto dochovanou pecí na prostějovském okrese. Většina zjištěných objektů na ploše patří do kategorie běžných sídlištních jam. Kruhové nebo oválné půdorysy nepříliš hluboko zahloubené s mísovitým nebo mírně hruškovitým profilem, s hnědočerným jílovitohlinitým zásypem s úlomky mazanice. Jámy větších rozměrů můžeme přiřadit k drobnějším hliníkům s několika sklípkovitými zahloubeninami. Jeden objekt by šel interpretovat, podle analogií ze sídliště v Přáslavicích - Kocourovci, jako tzv. stavební jámu, které, nejen v Kocourovci, nacházíme u nadzemních kůlových staveb a s držovickou jámou jak rozměry, tak i strukturou výkopu jsou téměř identické. K této interpretaci přistupujeme, i když se nám na celé ploše nepodařila objevit ani jedna kůlová jamka. Domníváme se, že případná konstrukce nadzemní stavby byla zapuštěna pouze do dosti mocné kulturní vrstvy a na ploše se nám tak neprojevila. Nejvýznamnějším nálezem v Držovicích je však zjištění neolitického kostrového hrobu. Hrob byl umístěn v sídlištním objektu, samotná hrobová jáma byla však zahloubena excentricky do jeho plochého dna. V zásypu byly nalezeny zlomky keramiky datovatelné do II. stupně, fáze B. U samotné kostry byly dva keramické zlomky, které však k pohřbu s největší pravděpodobností nepatřily. Četnost materiálu není velká, šlo zřejmě pár střepů které se dostaly do zásypu druhotně a nesouvisí s pohřbem. Jedná se o první řádně prozkoumaný hrob kultury lidu s lineární keramikou na střední Moravě. Kostra ležela na zádech, hlavou zhruba k jihu, s pohledem otočeným k západu, ruce byly pokrčené, pravá byla pokrčena do boku a levá ležela přes břicho, nohy byly ostře pokrčené v kolenou. Antropologickým rozborem, provedeným RNDr. M.Dočkalovou z ústavu Antropos Moravského zemského muzea Brno, bylo zjištěno, že se jedná o hrob asi 30 leté ženy, velmi gracilní postavy, která v době úmrtí měřila pouhých 152 cm. Na lokalitě to nebyl jediný hrob. Při začínající skrývce se podařilo mechanizací porušit část lidského skeletu umístěného v sídlištní vrstvě. Dochovaná spodní část nohou ležela v anatomické poloze a byla také orientovaná zhruba v S - J směru. Bohužel, se nenašel žádný datovací materiál, stejně jako se nepodařilo lokalizovat hrobovou jámu. Tento skelet by mohl patřit ještě k nedalekému mladohradištnímu pohřebišti, zjištěnému na počátku století v držovické cihelně, vzdálené od našeho výzkumu necelých 100 m. Antropologické určení není k dispozici. Z výzkumu byl získán reprezentativní archeologický materiál. Nejpočetnější skupinu nálezů tvoří keramika. Kromě jednoho byla zastoupena ve všech objektech. Byla vyrobena buď z plaveného nebo jemnozrnného keramického těsta, do kterého jako ostřivo byl přidáván organický materiál, křemitý písek nebo tuha. Pozoruhodné je právě velké procento tuhové nebo tuhované keramiky. Má také charakteristickou vhloubenou výzdobu v podobě rytých linií a tzv. notových záseků. Atypickým výzdobným prvkem byly některé typy plastických výčnělků. Jedná se zejména o dva výčnělky v podobě lidského chodidla a miskovitý výčnělek s knoflíkovitým pupkem. Kupodivu malá byla kolekce zvířecího osteologického materiálu. V nalezeném inventáři máme také několik kusů štípané industrie vyrobené, podle předběžného určení, ze silicitů glacigenních sedimentů, i jeden zlomek broušené industrie - tzv. kopytovitý klín. Unikátní je nález kostěného nástroje, snad špachtle používané při výrobě keramiky, vyrobené z půleného zvířecího žebra. Výrobní technika půlení žeber až do tohoto nálezu nebyla v tomto období předpokládaná. Její objev se příčítal až pozdní době kamenné.		o   Sídliště lidu s lineární keramikou v Držovicích o   zpět na výzkumy
			Autor textu: Mgr. Pavlína Procházková

o  web: jOSEF wILCZEK

hlavní stránka     |    výstavy     |    instituce     |    výzkumy     |    badatelé     |    publikace