o  výstavy o  instituce o  výzkumy o  badatelé o  publikace o  mapa


 

 
 
   
     
   
   Určice - Alojzov
      (okr. Prostějov, ÚAPP Brno - pobočka Prostějov, 1999)

Významnou akcí na liniových stavbách se stal záchranný archeologický výzkum při budování středotlakého přivaděče plynu z Určic do Alojzova. Při záchranném výzkumu, který trval od 18. 3. do 30. 4. 1999 se podařilo na dvou výrazných potočních terasách v katastru obce Určic prozkoumat na 77 zahloubených objektů, ze kterých zaujmou pozornost především tři pravěké hroby. Na první terase se nacházejí polní trati „Blacky“ a na ní navazující bezejmenná trať. Tvoří východní rozhraní intravilánu a extravilánu Určic.

Ze zjištěných archeologických objektů zaujme především hrob dítěte ze závěru pozdní doby kamenné, náležející kultuře se zvoncovitými poháry (2200 - 2000 př. n. l.). Dítě bylo uloženo ve skrčené poloze na pravém boku, hlavou k jihu, obličej k východu. Obdélná hrobová jáma měla rozměry 112x64x100 cm, což odpovídá stáří dítěte (do 5 let). Za hlavou, kterou porušil výkop rýhy, byl jako milodar uložen malý džbánek s ouškem a v místě kolen se nacházelo 5 kostěných kuželovitých knoflíků s tzv. „V“ vrtáním. Ty byly součástí oblečení. Jedná se prozatím jediný hrob této kultury na katastru Určic a signalizuje možnost výskytu dalších hrobů či existence pohřebiště v tomto prostoru.

Součástí druhé terasy jsou polní tratě „Niva“, na které jsme zachytily sídlištní objekt z období Velké Moravy, a tratě „Sedliska“ a „Hájové“. Z těchto polních tratí pochází významné nálezy již z období 20.- 40. let 20. století, kdy zde prováděl výkopy prostějovský učitel A. Gottwald se svými spolupracovníky. Připomeňme jen několik desítek sídlištních objektů z mladší doby kamenné, či významný soubor několika desítek žárových hrobů kulturního komplexu popelnicových polí z mladší a pozdní doby bronzové a starší doby železné (1500-400 př. n. l.). Na tyto nálezy po dlouhé časové přestávce navázaly drobné zjišťovací a záchranné akce a také sběry autorů této statě. Nelze nepřipomenout nález polozemnice v poloze „Hájové“. Tento objekt byl zachráněn a prozkoumán v roce 1996 při budování vodojemu. Náleží prvním Keltům, kteří se v prostoru Moravy usazují ve 4. století př. n. l.

V poloze „Hájové“, se výzkumem v tomto roce, podařilo prokázat osídlení z období tří pravěkých kultur. První dvě náleží období mladší doby kamenné (5500-4000 př. n. l.). V této době prostor Moravy postupně osazují příslušníci prvních zemědělských komunit, kteří přinášejí zcela nové technologické znalosti a dovednosti, jako např. masívní výroba keramiky, obdělávání půdy a pěstování kulturních plodin (pšenice jednozrnka, dvojzrnka, špalta aj.), chov dobytka, architekturu v podobě nadzemních dlouhých dřevěných domů s kůlovou konstrukcí aj. Starší, z obou kultur - kulturu s lineární keramikou, reprezentují dvě zásobní jámy. Mladší z obou kultur - kultura s vypíchanou keramikou, reprezentuje mělký hliník s maximálně zjištěnými rozměry 280x180x50 cm. Ten původně sloužil k těžbě váté spraše, druhotně pak byl spolu s bezprostředním okolím využit ke zpracování suroviny pro výrobu štípané industrie. Celkem jsme získaly 64 ks industrie, která pochází z místního kvarcitu. To jen potvrzuje názor, že se lid s vypíchanou keramikou orientoval na střední Moravě na místní lokální zdroje surovin. V celomoravském kontextu se jedná o čtvrtý případ objektu s výrobní funkcí. V závěru eneolitu zde bylo založeno sídliště kultury se zvoncovitými poháry, jehož fungování můžeme případně spojit se zachyceným dětským hrobem v poloze „Blacky“. Nejmladší kulturou je kultura středodunajská mohylová, která náleží do období střední doby bronzové (1700-1500 př. n. l.), k níž náleží několik sídlištní objektů různých funkcí.

V poloze „Hájové“ se nacházelo nejvíce archeologických objektů. Ty náleží celému spektru pravěkých kultur od mladší doby kamenné (kultura s lineární keramikou), přes pozdní dobu kamennou (jordanovská skupina, kultura s nálevkovitými poháry, kultura se šňůrovou keramikou), střední dobu bronzovou (kultura středodunajská mohylová) až po kulturní komplex popelnicových polí, který vyplňuje údobí mladší doby bronzové až starší doby železné (kultura lužická, kultura plátěnická). K nejvýznamnějším souborům nálezů patří soubor keramiky a kamenných nástrojů kultury s nálevkovitými poháry (4000-3000 př. n. l.), jako i nálezy z hliníku jordanovské skupiny (přelom 5. a 4. tis. př.n.l.). V něm byla nalezena i masivní měděná spirála, vyrobená z proužku plechu, která je jedním z mála kovových předmětů nalezených na Moravě. Důležitý je i kostrový hrob kultury se šňůrovou keramikou (2300-2000 př. n. l.).

V hrobové jámě, o rozměrech 166x122x22 cm byl uložen ve skrčené poloze na pravém boku muž, hlavou k jihu, obličejem k východu. Jako milodary zde byly uloženy, u východní hrany hrobové jámy, čtyři nádoby a to pohár zdobený otiskem šňůry, džbánek, amfora a fragmenty misky. Za týlem se pak nacházel pazourkový úštěp. Jedná se o doklad druhého pohřebiště tohoto lidu na katastru Určic.

 
 

o   Kostelec na Hané
o   Prostějov - Koželuhova ulice
o   Prostějov - ulice U svaté Anny
o   Seloutky
o   Určice - Alojzov
o   Vrbátky
o   zpět na výzkumy

 

Autor textu: PhDr. Miroslav Šmíd

web: jOSEF wILCZEK
hlavní stránka     |    výstavy     |    instituce     |    výzkumy     |    badatelé     |    publikace