|
|
|||||||
| o výstavy | o instituce | o výzkumy | o badatelé | o publikace | o mapa | ||
|
o
Studna v
Prostějovském
Špalíčku (Prostějov 21.1. až 27.1.1999) Při odstraňování povrchové navážky v atriu domů č.18 na Úprkově ulici a č.23 na Hradební ulici v Prostějově byla pod břidlicovou deskou odkryta kamenná studna. Vzhledem k celkové rekonstrukci obou domů a jejich statice bylo oddělením kultury Okresního úřadu v Prostějově nařízeno zajištění a zasypání studny. Předtím však provedlo Muzeum Prostějovska zjišťovací archeologický průzkum. Výzkum probíhal pod vedením PhDr. A. Prudké a P. Procházkové. Studna se nachází v severovýchodní části atria, vlevo od vchodových dveří domu na Úprkově ulici, v místě plánovaného výtahu. Na mapě 24-24-07 situaci vymezuje bod 343 mm od Z sekční čáry a 24 mm od J s.č. Zásyp začínal v hloubce 3,4 m od stávajícího povrchu a prudce se svažoval k západní stěně studny. Spodní voda se začala objevovat v hloubce 4,2 m a již od této hladiny jsme byly nuceni vodu odčerpávat. Zásyp končil zhruba v 5 m, i když konec vyzdění studny bylo v hloubce 4,7 m. Studna byla vystavěna z lomových kamenů spojovaných hlínou, pouze sporadicky bylo zdivo doplněné cihlami. Konstrukce zdi spočívala na dřevěném základě z kulatiny ve tvaru čtverce. Čtvercový půdorys udržovala zhruba do jednoho metru a dál se pak kalichovitě rozšiřovala až do konečného kruhového půdorysu na povrchu. Zásyp byl tvořen smíšeným materiálem, objevovaly se v něm velké lomové kameny, zřejmě z ostění studny, úlomky cihel, říční štěrk promísený hlínou. Převahu v nálezech tvořily zlomky keramiky, méně časté byly zlomky zvířecích kostí a železných předmětů. Z organických materiálů byl dochován pásek kůže a dvě opracovaná dřeva. K nejvýznamnějším objevům patří nález stříbrné mince - půlkrejcaru, raženého na počátku 18. století ve Vídni. Ražba může tedy spadat do doby vlády Leopolda I. (1657-1705), Josefa I (1705-1711) nebo Karla IV (1711-1740). Podle určení PhDr.J.Šmerdy z numismatického oddělení MZM v Brně je čitelný rok ražby je 170?, ale mince mohla být v oběhu až do 40. let 18. stol. Podle jeho vyjádření se jedná spíše o pozdní ražbu Leopolda I. nebo Karla VI. Vzhledem k tomu, že mince byla nalezena ve svrchní části zásypu, může být studna starší. Odpovídají tomu nálezy keramiky, které jsou datovány kromě 18. stol., také do 17. a 16. století. Ve spodní části zásypu a při čištění dna byly nalezeny zlomky keramiky datované spíše do tohoto období. Vzhledem k chybějícím písemným pramenům nemůžeme, bohužel, datování blíže upřesnit. Je však jasné, že studna je starší než stojící domy a souvisí s dřívější - renesanční nebo raně barokní zástavbou. |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Dle podkladů Mgr. Pavlíny Procházkové |
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| o web: jOSEF wILCZEK |
| hlavní stránka výstavy instituce výzkumy badatelé publikace |
