Program jaro 2019 | FF

• 26. 2.

Mgr. et Mgr. Jan Beneš, M.A., Ph.D.

USA za mřížemi

Spojené státy americké se mohou pyšnit mnoha světovými prvenstvími, ale vedoucí pozici v počtu vězňů si za rámeček dají jen stěží. Proč jsou americká vězení tak plná a výstavba nových věznic neustává? Jaké jsou historické příčiny téměř nepřetržitého nárůstu vězeňské populace v USA? A z jakého důvodu je tato populace většinově afroamerická, hispánská a čítá čím dál více žen? Přednáška Jana Beneše, Ph.D. představí stěžejní historické momenty rozmachu tzv. průmyslově-vězeňského systému v USA. Poukáže na to, jak tvrdá protidrogová politika a rasismus vedou k rozpadu etnicky a ekonomicky minoritních a marginalizovaných komunit. Závěrečná část přednášky pak zanalyzuje vlivy rozbujelého justičního a vězeňského systému na vývoj americké populace a ekonomiky obecně.

• 12. 3.

Mgr. et Mgr. Jan Reichstäter, Ph.D.

Křesťanská Evropa? Christianizace a asimilace pohanských elementů v prostoru severně od Alp

Ve společenských diskuzích posledních let se zejména v souvislosti s aktuální multikulturní problematikou opakovaně objevuje klišé o „křesťanských kořenech“ evropské kultury nebo dokonce křesťanství coby „tradičním náboženství Evropanů“. Cílem přednášky bude kritické uchopení těchto klišé, a to zejména poukazem na komplikované dějiny šíření křesťanství v různých částech Evropy, vytrvalost pohanských elementů v nominálně křesťanských kulturách a romantické znovuobjevení pohanství během novověku, doprovázené pozvolnou sekularizací a do jisté míry i pozvolným „soumrakem“ křesťanství v západních zemích.

• 26. 3.

Mgr. Jana Pelclová, Ph.D.

b jako brno aneb rozprávky v ulicích města Brna

„b jako brno“, „sex je dřina ale někdo to dělat musí že holky“ či „po psech uklízet hovna hovada!“ a další vzkazy, kterými pisatelé pohoršují či naopak baví ostatní, můžeme najít v nejedné brněnské ulici na různých budovách a předmětech. V přednášce si povíme, proč jsou tyto vzkazy důležité z hlediska jazykového bádání, jaké druhy vzkazů můžeme v ulicích Brna najít, co vypovídají o uživatelích jazyka a jejich vztahu k veřejnému prostoru a jak dokážou formovat identitu města a jeho jazykovou krajinu.

• 9. 4.

Mgr. Aleš Chalupa, Ph.D.

Jak Evropa ke křesťanství přišla: Nový pohled na okolnosti christianizace Římské říše

Přednáška se pokusí provokativním způsobem oživit diskuzi ohledně jedné z největších záhad světových dějin: jak se z křesťanství, původně nepočetné a příležitostně pronásledované náboženské tradice, stalo v průběhu tří staletí dominantní náboženství Římské říše a později i křesťanské Evropy? Zatímco předchozí religionistické nebo historické práce zohledňovaly při hledání odpovědi na tuto otázku především charakter křesťanské nauky nebo roli kulturního a sociálního kontextu, tato přednáška se pokouší dosavadní bádání obohatit o zohlednění některých makrohistorických faktorů. Je možné, že k vítězství křesťanství mohly zásadním způsobem přispět změny klimatu nebo pandemie nakažlivých nemocí? A pokud ano, jak a proč?

• 23. 4.

Mgr. Filip Krajník, Ph.D.

William Shakespeare jako filmová a televizní postava

Přednáška pojedná o zobrazení postavy Williama Shakespeara ve filmové a televizní tvorbě od přelomu 50. a 60. let 20. století po současnost. Na komentovaných filmových ukázkách budeme pozorovat, jak se v moderní společnosti postupně proměňoval a zlidšťoval obraz Williama Shakespeara a jeho kultu a jakým způsobem se tato změna projevovala ve fiktivním ztvárňování Shakespeara jako člověka. Vedle notoricky známých děl, jako je Maddenův Zamilovaný Shakespeare (1999) či Emmerichův Anonym (2011), si představíme i méně slavná, ale neméně zajímavá zpracování Shakespearova života, jako je španělská komedie Miguel a William (2007) či britský rodinný film Bill (2015). Samostatnou podskupinu pak tvoří seriálová tvorba, v níž se Shakespeare vyskytne buď jako vedlejší postava (Temná zóna, Bestián, Pán času), či je seriál věnovaný přímo jemu (Will, Zpupný krákal).

• 7. 5.

Mgr. František Novotný

Kacíři a libertini ve středověkém Brně? Kauza Jana a Alberta a její kontext

Když roku 1335 vstoupil jistý Jan z Brna do Dominikánského řádu, nejednalo se o obyčejný případ muže, který se rozhodl zasvětit svůj život Bohu. Jan spolu s bratrem Albertem předtím prožil kolem dvaceti let v mystické náboženské komunitě v Kolíně nad Rýnem, byl obviněn z kacířství, libertinismu a dalších zločinů, a pro záchranu svého života svolil ke spolupráci s inkvizitorem Havlem z Hradce, pro nějž se stal cenným trumfem dosvědčujícím, jak zvrácení dovedou kacíři být. Na případu Jana a Alberta z Brna se ukazuje řada faset pozdně středověkého pronásledování kacířů. Prolínají se zde netradiční podoby středověkého křesťanství s obviňováním kacířů ze zvrhlostí a zločinů; tvrdé postupy papežské inkvizice s možnostmi, jak si tváří v tvář inkvizitorovi zachránit kůži. Přednáška se pokusí ukázat, že problematika pozdně středověkého potírání kacířství byla stejně pestrá, jako celý středověk; navzdory vybledlým odstínům, v nichž se nám dnes středověk může jevit při pohledu na šedé zdi architektonických památek.

• 21. 5.

doc. PhDr. Tomáš Pospíšil, Ph.D.

Filmy Atoma Egoyana: Hledání identity v čase kulturních konfliktů a nových médií

V úvodu přednášky představím filmové dílo jednoho z největších žijících kanadských režisérů, Atoma Egoyana. Prostřednictvím rozboru filmu Obdiv (Adoration, 2008) pak poukážu na řadu témat a motivů, ke kterým se tento významný kanadský filmový tvůrce stále znovu vrací.

• 4. 6.

Ing. Mgr. et Mgr. Miroslav Vrzal, Ph.D.

Metal a satanismus

Metalová hudba je od počátku spojována se satanismem. Spojování metalu se satanismem dokonce vedlo častokrát i k morální panice a veřejným diskuzím ohledně metalové hudby. Je pravdou, že některé styly metalu (zejména black metal) explicitně se satanistickou symbolikou a rétorikou pracují. Co však používání satanistických prvků v metalu vlastně znamená? Kdo se v metalu k satanismu hlásí a s jakými formami satanismu se lze v rámci metalu setkat?