Konference Neolitizace aneb setkání generací

Ve dnech 13. - 14. března 2014 uspořádal Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK, jmenovitě Miroslav Popelka, Renata Šmidtová, Tomáš Chmela a Michaela Dvořáková, konferenci s názvem Neolitizace aneb setkání generací. Tato akce byla milým zpestřením v bádání archeologie neolitu. V rámci studia tohoto období probíhá každoročně konference Otázky neolitu a eneolitu našich zemí, dále tzv. „bylanské semináře“, které neprobíhají tak často, jak by bylo pro naše prostředí záhodno, a zatím nepravidelně konaná konference Theory and method in Archaeology of the Neolithic/prehistoric Archaeology. Konference se zúčastnilo kolem 35 badatelů z celé České republiky a Slovenska. Setkání naplnilo svůj účel, neboť mezi účastníky bylo možno vidět jak studenty, začínající badatele, tak střední a starší, zasloužilou generaci. Toto spektrum zúčastněných vedlo nejednou k zajímavé diskuzi.

Dopolední blok prvního dne otevřela Kamila Remišová Věšínová s referátem Kam se poděl Velký otec? Figurální plastika a interdisciplinarita. Téma bylo řešeno s pohledu genderové problematiky s důrazem na kontext nálezů a ne vždy dostatečných dokladů pohlaví a účelu plastik. Ivan Pavlů navázal referátem Kategorie neolitické problematiky, za které pokládá prostor, čas a pravděpodobnost. Na příkladu kultury s lineární keramikou ukázal, že možných regionálních odlišností si všímali badatelé už v 80. letech minulého století. Zdůraznil, že pojem „lid“, často používaný pro označení archeologické kultury, nedává z dnešního pohledu na pravěkou archeologii smysl. Čas je pojímán lineárně a tak také za sebe klademe jednotlivé stupně nebo fáze jednotlivých kultur. Ty ale mohou existovat i vedle sebe (!) a představovat v minulých společnostech jiné struktury než chronologické. Co se týče prostoru, lze si mezolit představovat v krajině jako ostrůvky uprostřed společností praktikujících neolitický způsob života. Poslední kategorií je pravděpodobnost, kde lze pomocí indexů řešit počet lokalit na správní jednotku. Jaroslav Řídký ve svém referátu s názvem Zrnotěrky – drtidla – mlýnky: opomíjený informační zdroj vyzvedl důležitost tohoto archeologického pramene. Z hlediska terminologie navrhl používat název „mlýnky“, tedy běhoun a ležák, který tak objektivně označuje jejich funkci. Díky tomuto druhu archeologických pramenů lze s využitím analytických metod řešit několik problematik: úpravu potravin, subsistenční strategii, exploataci surovin, technologii, kontakty a distribuci atd. Zdůrazněn byl i koncept chaîne opératoire. Na studium kamenných artefaktů navázal Miroslav Popelka referátem Štípaná industrie – změněný pohled na archeologický pramen, kde poukázal na nedostatečné studium tohoto pramene a to zejména v Čechách. Josef Dufek informoval účastníky o lokalitě Kolín-Šťáralka (Kolín rondel 4) a opevněných sídlištích předrondelového horizontu na počátku 5. tisíciletí. Radomír Tichý představil Neolitizaci jako proces vzájemného učení. V souvislosti s tím připoměl vědeckou práci Marka Zvelebila a jeho způsob, jakým rehabilitoval mezolit v Evropě. Předpokladem učení je kontakt mezi skupinami. Ve vztahu lidí, artefaktu a myšlení, se zdá, že k učení a přenosu znalostí a dovedností pravděpodobně pouze myšlenky nestačí. Celý proces mohl trvat i několik generací, cca 100-200 let.

Odpolední blok uvedl bylanský tým ve složení Pavel Burgert, Petr Květina a Markéta Končelová s referátem na téma Neolitický dům jako jedna z cest k poznání sociální identity. Studiem struktury sídlišť z neolitu došli k závěru, že jsou rozdíly v ukládání a manipulaci s odpadem mezi kulturami s lineární a vypíchanou keramikou. V rámci sídlišť starého neolitu byly jednotky domů víceméně samostatné, i když se shlukovaly do osad, a také strategie ukládání odpadu je zřetelnější. To se v mladém neolitu mění, domy jsou uspořádány do řad bez stavebních jam, avšak můžeme pozorovat větší výskyt zásobních sil. Strategie ukládání odpadu je méně zřetelná, neboť jednotky domů mezi sebou v rámci sídliště kooperují a osada se stává společnou záležitostí. Milan Metlička a Alena Novotná představili aktuální pohled na Vývoj neolitického osídlení v jihozápadních Čechách, kde můžeme dnes pozorovat mnohem intenzivnější osídlení Plzeňska v neolitu než dříve. Jaromír Kovárník seznámil účastníky s Objevem dvojitého rondelu MMK Ia s náznaky propojení příkopů u Milovic, okr. Břeclav, a jeho obdobami.

Následující den uvedla Noémi Pažinová referát na téma Kultúrne a chronologické vzťahy stredného Pohronia v neolite. Následovali Ivan Cheben a Michal Cheben s příspěvkem Zdroje silicitovej suroviny a stav ich poznania. Neolitickou těžbu v Jizerských horách a její význam pro neolitizaci Čech představil Petr Šída. V úvodu zdůraznil, že metabazit Jizerských hor byl jako surovina pro výrobu využíván už v mezolitu. Z našeho území jsou známy doklady přežívání lovců a sběračů v neolitu. Surovinové spektrum broušených nástrojů se rozšiřuje a mění, ale mezolitická technologie se stále využívala. Tento koncept neolitizace je dnes u nás obecně přijímán. Lucie Vélová uvedla Několik postřehů k problematice dětské úmrtnosti v neolitu. Obecně se předpokládá vysoká úmrtnost dětí do jednoho roku, ale přesto se nachází v neolitu málo dětských pozůstatků. Příčinou mohou být tafonomické procesy, avšak u pohřbů žehem tuto situaci můžeme taktéž pozorovat. Snad existovala výhradně dětská pohřebiště nebo bylo s dětskými pozůstatky nakládáno archeologicky nezjistitelným způsobem. David Válek představil výzkum Výplně rondelového příkopu v Těšeticích-Kyjovicích na základě srovnání poznatků z revizního výzkumu s výsledky dřívějších výzkumů.

Odpolední blok otevřel Václav Vondrovský a představil Neolitické sídliště Hrdlovka: 23 let poté. Na tento referát navázal Juraj Pavúk s Neolitizáciou strednej Európy vo svetle chronológie neolitu na Balkáne, kde se zaměřil výhradně na relativní chronologii výzdoby a tvarů keramiky. Dvoudenní setkání uzavřel Jaroslav Bartík referátem s názvem Dynamika neolitického a časně eneolitického osídlení na periferii západní Moravy.

Na závěr setkání proběhla diskuse o bádání neolitu v našem prostředí.

Ivana Vostrovská

• Bc. Jaroslav Bartík (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno)
• Mgr. Pavel Burgert (Archeologický ústav AV ČR Praha)
• Bc. Alžběta Čerevková (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno)
• Bc. David Humpola (Ústav archeologické památkové péče Brno)
• Mgr. Josef Dufek (Ústav pro archeologii FF UK v Praze)
• PhDr. Ivan Cheben, CSc. (Archeologický ústav SAV v Nitre)
• Mgr. Tomáš Chmela (Ústav pro archeologii FF UK v Praze)
• Bc. Hana Knotová (Ústav pro archeologii FF UK Praha)
• Mgr. Markéta Končelová, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR Praha)
• doc. PhDr. Jaromír Kovárník (Katedra archeologie FF UHK Hradec Králové)
• Mgr. Petr Květina, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR Praha
• PhDr. RNDr. Jana Langová (Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně
• Mgr. Milan Metlička (Západočeské muzeum v Plzni)
• Mgr. Alena Novotná (Západočeské muzeum v Plzni)
• prof. PhDr. Ivan Pavlů, DrSc. (Archeologick ý ústav AV ČR v Praze)
• doc. PhDr. Juraj Pavúk, DrSc. (Katedra archeológie FF UK Bratislava)
• PhDr. Noémi Pažinová, Ph.D. (Katedra archeológie FF UKF Nitra)
• PhDr. Jaroslav Peška, Ph.D. (Katedra historie, sekce archeologie FF UP Olomouc)
• Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. (Ústav pro archeologii FF UK Praha)
• Bc. Martina Rauerová (Ústav pro archeologii FF UK Praha)
• Mgr. Petra Rebrošová (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno)
• PhDr. Kamila Remišová Věšínová, Ph.D. (Ústav etnologie FF UK Praha)
• Mgr. Jaroslav Řídký, Ph.D. (Archeologický ústav AV ČR Praha)
• PhDr. Mgr. Petr Šída, Ph.D. (Katedra archeologie FF ZČU Plzeň)
• Mgr. Mirka Šmolíková (Muzeum hlavního města Prahy)
• doc. PhDr. Radomír Tichý, Ph.D. (Katedra archeologie FF UHK Hradec Králové)
• Mgr. David Válek (Ústav archeologie a muzeologie FF MU Brno)
• Mgr. Lucie Vélová (Národní muzeum v Praze)
• Bc. Václav Vondrovský (Archeologický ústav FF JU České Budějovice)
• Mgr. Ivana Vostrovská (Katedra historie, sekce archeologie FF UP Olomouc)
• PhDr. Marie Zápotocká, CSc. (Archeologický ústav AV ČR Praha)

Prohlédněte si fotografie z konference.