1. Spojení, která tvoří podstatu myšlení, jsou specificky odlišná od asociací představ.
2. Rozdíl nezáleží pouze v nějaké vedlejší myšlence, která dodává oprávnění pro spojení.
3. Myšlením nejsou vlastně spojeny představy, nýbrž věci, vlastnosti, pojmy, vztahy.
4. Myšlenka zahrnuje vždy něco přesahujícího zvláštní případ, čímž je tento uvědoměn jako něco, co spadá pod něco všeobecného.
5. Jazykovým výrazem pro specifičnost myšlenky je kopula nebo koncovka mluvnické osoby slovesa.
6. Jako vnější znak pro myšlenkové spojení může sloužit, že při něm má smysl otázka, zda je pravdivé nebo nepravdivé. Asociace představ nejsou ani pravdivé, ani nepravdivé.
7. Co je pravdivé, nepokládám za vysvětlitelné.
8. Jazykovým vyjádřením myšlenky je věta. V přeneseném smyslu se mluví také o pravdivosti nějaké věty.
9. Věta může být jen tehdy pravdivá nebo nepravdivá, když je vyjádřením nějaké myšlenky.
10. Věta "Leo Sachse je člověk" je jen tehdy vyjádřením nějaké myšlenky, když "Leo Sachse" něco označuje. Právě tak věta "tento stůl je kulatý" je jen tehdy vyjádřením nějaké myšlenky, když slova "tento stůl" mi něco určitého označují, nejsou prázdnými slovy.
11. "2 krát 2 je 4" zůstává pravdivá, i kdyby následkem darwinovského vývoje všichni lidé došli k tvrzení, že 2 krát 2 je 5. Každá pravda je věčná a nezávislá od toho, zda je myšlena, a od psychologického charakteru toho, kdo ji myslí.Logika začíná teprve s přesvědčením, že je nějaký rozdíl mezi pravdou a nepravdou.
12. Někdo opravňuje nějaký soud buď tak, že se vrátí k již uznaným pravdám, nebo bez použití jiných soudů. Jen první případ, odvozování, je předmětem logiky.
13. Učení o pojmu a o soudu slouží jen jako příprava pro učení o odvozování.
14. Úlohou logiky je stanovení zákonů, po nichž nějaký soud bude oprávněný skrze jiné soudy, lhostejno, zda ony samy jsou pravdivé.
15. Uposlechnutí logických zákonů může pravdu nějakého soudu zaručit jen potud, pokud jsou pravdivé soudy, k nimž se obracíme kvůli ospravedlnění.
16. Zákony logiky se nemohou opravňovat psychologickým zkoumáním.

"17 Kernsetze zur Logik", (před rokem 1892), In: Schriften zur Logik und Sprachphilosophie (Aus den Nachlass), Felix Meiner Verlag, Hamburk: 1971. Přeložil: Jiří Raclavský, 1999.