„Nalézt vhodnou definici kramářských písní bylo nesmírně obtížné,“ říká hned v úvodu rozhovoru Pavel Kosek. Souvisí to podle něj s tím, jak dlouho jejich fenomén trval. „Začíná přibližně v průběhu třicetileté války, ale když se podíváme na produkci písňových tisků, našli bychom předchůdce už v 16. století. S jistou setrvačností pak trvá až do první poloviny 20. století,“ dodává s tím, že kramářské písně lze obecně definovat jako velmi levný tisk písně šířený na co nejlevnějším papíře s nejlevnějšími písmovými typy pro co nejobsáhlejší okruh uživatelů.

Většina produkce byla podle něj propojena s církevní sférou, případně s morálkou. „Když se stala nějaká katastrofa, tak je to v písních proto, že lidé něco udělali špatně a že jde o jejich morální selhání,“ uvedl Kosek s tím, že populární byly písně o kometách, katastrofách či mordech.

Pro české kramářské písně je podle Koska specifické, že si je lidé svazovali dohromady a tvořili z nich zpěvníčky. „Ty měly zvláštní podobu, protože je lidé nosili různě po kapsách a s tím, jak písní příbývalo, postupně vypadaly trochu jako špalky, proto se jim říkalo špalíčky,“ vysvětlil. Pro jazykovědce jsou zajímavé zejména proto, že spadají do tradičně negativně vnímaného obdobé českého baroka. „Obecně bývalo baroko v českém národním povědomí chápáno jako období národního neštěstí, jako období úpadku ve všech směrech včetně literární produkce a jazyka. V současné době už je takové chápání překonané, ale je pravda, že v tomto období čeština ustoupila z řady oblastí, přestala být jazykem vědy či náročné literární tvorby a přestěhovala se do nižších žánrů – jedním z nich jsou kramářské písně. Jsou to vlastně texty, které se objevovaly na pomezí vysokého a nízkého: patřily do sféry mluvených i psaných komunikátů, nacházely se v přechodovém prostoru mezi folklorem a vysokou tvorbou,“ dodal.

Odkud se tento fenomén vzal? V čem je jeho podoba v českém prostředí specifická? A lze najít jejich dozvuky také v současnosti? Poslechněte si rozhovor s Pavlem Koskem, který pořídil Ondřej Krajtl.