Filozofická fakulta zahájila výzkum vztahů mezi odolností a konfliktem v české společnosti

Projekt CoRe Za hranice bezpečnosti: role konfliktu v posilování odolnosti, který koordinuje Univerzita Karlova, odstartoval v září 2023 a dokončení je plánováno na červen 2028. Ve svém výzkumu se odborníci zaměří na vztah mezi odolností (resiliencí) a konfliktem v české společnosti, a to v reflexi na bezprecedentní válečnou situaci na Ukrajině a na soudobé klimatické, energetické či migrační krize. „Téma konfliktu a resilience, tedy schopnosti čelit krizovým událostem, jako jsou válečné konflikty na Ukrajině či na Blízkém východě, klimatická, energetická či migrační krize, které mohou destabilizovat společnost a narušit její systémy, je velmi aktuální. A zdá se, že ani budoucnosti těchto krizových událostí nebude ubývat, spíše naopak. Cílem konsorcia je ale pracovat s konfliktem jako se stabilní, a dokonce i produktivní součástí lidských společností, a ne jako s čímsi, co je žádoucí a možné eliminovat. Zvládání konfliktu a krizových situací je právě to, co zvyšuje odolnost společnosti a umožňuje jí úspěšně čelit výzvám i v budoucnosti,“ upřesňuje hlavní řešitel projektu Jakub Cigán z Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU. A doplňuje, že v rámci konsorcia vzniklo devět výzkumných týmů. Zaobírají se konfliktem a budováním odolné společnosti na různých úrovních, od individuální po společenskou a geopolitickou, a v odlišných disciplínách od filozofie a historie přes psychologii a lingvistiku až po religionistiku a sociologii.

Od září, kdy projekt začal, zatím badatelé zvládli zkoordinovat jednotlivé týmy z partnerských institucí sdružené pod konkrétní výzkumné záměry, které zahrnují víc jak deset pracovišť a kolem dvou set odborných i administrativních pracovníků. „V následujících týdnech začne plánování výzkumných projektů, aby mohly na začátku roku 2024 naplno odstartovat,“ přibližuje další kroky Jakub Cigán.

Díky projektu se podařilo pro Filozofickou fakultu Masarykovy univerzity získat 37 milionů korun na období 56 měsíců. „Částku využijeme hlavně na realizaci větších i standardních výzkumných projektů a vybudování širokého výzkumného týmu zahrnujícího doktorské studující, ale i juniorské a zkušenější výzkumné pracovníky. Tento tým je rozkročený ve třech z celkových devíti výzkumných záměrů. Zaplaceny budou též zahraniční mobility a podpora mezinárodní spolupráce, podpora výjezdů, odborných stáží a letních škol,“ uvádí Jakub Cigán.

Hlavním výstupem budou výsledky výzkumné činnosti v podobě publikací, výzkumných zpráv, metodik, ale i softwaru a odborných databází. „Záměrem konsorcia je přinášet nejen zásadní výsledky o základním výzkumu, ale poskytovat i praktické nástroje, digitální modely a informace pro veřejné instituce ČR směřující k připravenosti vyrovnávat se s krizovými událostmi v evropském i celosvětovém kontextu, zvyšovat schopnost koordinace a spolupráce ve společnosti, stejně jako informační kompetence,“ podotýká Jakub Cigán s tím, že konsorcium je spojené například s expertním think-tankem České priority, který se zabývá integrací vědeckých poznatků do tvorby a implementace veřejných politik.

Projekt RES-HUM Připraveni na budoucnost: porozumění dlouhodobé odolnosti lidské kultury, jehož hlavním řešitelem je vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie FF MU prof. Jiří Macháček, potrvá od 1. ledna 2024 do 30. června 2028. „V projektu se zaměříme na objasnění základních principů resilience (odolnosti) lidské společnosti v historické perspektivě s využitím dlouhodobých časových řad a na přenos získaných poznatků do společenské praxe,“ uvádí v anotaci k projektu tým odborníků. Díky tomuto výzkumu bude možné rozvíjet spolupráci mezi vědami humanitními a přírodními, jako jsou archeologie, dějiny umění, antropologie, genetika, geologie, klimatologie, botanika, geofyzika či jaderná fyzika.