V projektu se zaměřujete na zkoumání vztahu mezi odolností a konfliktem v české společnosti, a to v návaznosti na válečnou situaci na Ukrajině i na soudobé klimatické, energetické či migrační krize. Proč jste zvolili právě toto téma?

Téma konfliktu a resilience, tedy schopnosti čelit krizovým událostem, jako jsou válečné konflikty na Ukrajině či na Blízkém východě, klimatická, energetická či migrační krize, které mohou destabilizovat společnost a narušit její systémy, je velmi aktuální. A zdá se, že ani v budoucnosti těchto krizových událostí nebude ubývat, spíše naopak. Cílem konsorcia je ale pracovat s konfliktem jako se stabilní, a dokonce i produktivní součástí lidských společností, a ne jako s něčím, co je žádoucí a možné eliminovat. Zvládání konfliktu a krizových situací je právě to, co zvyšuje odolnost společnosti a umožňuje jí úspěšně čelit výzvám i v budoucnosti.

Vycházíte z vašich předchozích výzkumů?

Tématu konfliktu a jeho psychologicko-sociální a kulturní dynamice bylo věnovaných vícero i větších výzkumných mezinárodních projektů včetně projektu Laboratoř pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA), což je výzkumné centrum při Ústavu religionistiky Filozofické fakulty MU spojující výzkumníky různých oborů. Je to ojedinělá instituce zaměřená na experimentální výzkum náboženství za využití kombinace expertiz humanitních a přírodních věd. Projekt Za hranice bezpečnosti... tedy vnímám jako přirozené vyústění dlouhodobého výzkumného snažení a působení výzkumného centra. Pro historický výzkum konfliktu a jeho různých podob a vyrovnávání se s ním v dlouhodobé perspektivě jsou klíčové Centrum pro digitální výzkum náboženství (CEDRR) a projekt DISSINET pod vedením Davida Zbírala, držitele prestižního ERC Consolidator grantu. Na konsorciu se významně podílejí i výzkumní pracovníci Ústavu religionistiky jako například Milan Fujda, stejně jako jednotlivé doktorské studentky a studenti: Tereza Menšíková, Aleš Hodes či Matouš Mokrý. Při práci využívají inovativní metody výzkumu a analýzy, které jsou v souladu se současnými metodologickými trendy moderních humanitních a sociálních věd.

S jak velkým týmem spolupracujete?

Vytvořili jsme devět výzkumných týmů, které se zaobírají konfliktem a budováním odolné společnosti na různých úrovních od individuální po společenskou a geopolitickou, zaměřují se i na filozofii, historii, psychologii, lingvistiku či religionistiku a sociologii.

Výzkum jste zahájili letos v září, čím konkrétně? A jaké další fáze budou následovat?

Ano, začali jsme v září a v této spojitosti bych rád poděkoval všem, kteří nám umožnili efektivní koordinaci s Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy a ostatními partnery. Aktuálně se týmy z více jak desítky pracovišť partnerských institucí, sdružené pod jednotlivé výzkumné záměry, potkávají mezi sebou. Pro představu jen doplním, že máme okolo dvou set odborných i administrativních pracovníků. V nadcházejících týdnech bude následovat plánování jednotlivých výzkumných projektů v rámci i mezi výzkumnými záměry tak, aby na počátku roku mohly odstartovat naplno.

Připomeňte prosím, jakou částku jste získali a na co ji využijete?

Pro Filozofickou fakultu Masarykovu univerzitu se podařilo získat 37 milionů korun na období téměř pěti let. Peníze využijeme především na platby realizací větších i standardních výzkumných projektů a širokého výzkumného týmu zahrnujícího nejen doktorské studentky a studenty, ale i juniorské a zkušenější výzkumníky. Tento tým je rozkročený ve třech z celkových devíti výzkumných záměrů. Dále peníze využijeme na zahraniční mobility nebo podporu mezinárodní spolupráce, podporu výjezdů, odborných stáží a letních škol.

Projekt trvá do 30. června 2028, co bude hlavním výstupem?

Budou to samozřejmě výsledky výzkumné činnosti v podobě publikací, výzkumných zpráv, metodik, ale i softwaru a odborných databází. Záměrem konsorcia je přinášet nejen zásadní výsledky o základním výzkumu, ale nabízet i praktické nástroje, digitální modely a informace pro veřejné instituce České republiky směřující k připravenosti vyrovnávat se s krizovými událostmi v evropském i celosvětovém kontextu, zvyšovat schopnost koordinace a spolupráce ve společnosti, podobně jako informační kompetence. Konsorcium je například spojené s expertním think-tankem České priority, který se zabývá integrací vědeckých poznatků do tvorby a implementace veřejných politik.

Mezi kolika žádostmi váš projekt uspěl? A co pro vás v praxi znamená, že hlavním koordinátorem projektu je Univerzita Karlova?

Žádostí o podporu bylo několik desítek. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy je jako hlavní koordinátor pověřená vedením konsorcia. To je rozdělené do jednotlivých výzkumných záměrů, v nichž se střetávají výzkumníci z různých akademických a výzkumných institucí. Každý výzkumný záměr má svého vedoucího, který zodpovídá za naplnění cílů. K tomu má zástupce a několik excelentních klíčových výzkumníků, kteří dohlížejí na práci ostatních členů týmu a ručí za ni. Zároveň každá ze zúčastněných institucí má určeného odborného a administrativního koordinátora, kteří taktéž dohlížejí na naplnění cílů v dané instituci, například na Filozofické fakultě MU.

Klíčová je tedy hlavně provázanost...

Ano, provázanost jednotlivých institucí a konkrétních výzkumníků je stěžejní. Máme díky ní jedinečnou možnost stimulující vědecké a výzkumné spolupráce v rámci České republiky, k níž by bez tohoto projektu došlo jen velmi obtížně. Konsorcium umožňuje spojit jednotlivce, výzkumné týmy i infrastruktury a tím podnítit inovativnost, interdisciplinaritu a zvýšit kvalitu výzkumu. A zároveň umožňuje rozvinout tuto širší spolupráci nejen doma, ale i v rámci stávající sítě mezinárodních kontaktů jednotlivých pracovišť. V konsorciu je množství excelentních a klíčových lidí, kteří dlouhé roky působili či nadále působí na významných zahraničních univerzitách a prestižních výzkumných infrastrukturách. Máme tak jedinečnou příležitost vytvořit široký a konkurenceschopný projekt evropského i celosvětového dosahu.