Lidé mohou navštívit unikátní hrob Slovanů, přímo v centru Brna

Zruční řemeslníci se zajímavou a bohatou kulturou, kteří se živili zejména obděláváním půdy. Tak lze podle brněnských archeologů popsat nejmladší skupinu indoevropských národů v Evropě – Slovanů. Jejich život a dobu představuje nová putovní výstava Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v atriu budovy M v ulici Joštova 13.

15. 8. 2023 Patrik Švec Fotogalerie Události

Foto: Ondřej Horký

Výstava Slované – život a smrt veřejnosti zpřístupňuje jednu z ústředních tematických oblastí, na kterou jsou dlouhodobě zaměřeny výzkumné aktivity nejen brněnských archeologů. Sází mimo jiné na řadu moderních a interaktivních prvků, z nichž lze například zmínit unikátní hologram či virtuální realitu. Zatímco hologram zájemcům představí vybrané dobové artefakty, virtuální realita je rovnou přenese o několik století do minulosti na typické slovanské pohřebiště. „Přesně v tom spočívá vyjímečnost výstavy – člověk si může vzít přímo do ruky například hrobovou výbavu a prohlédnout si ji,“ řekl Pavol Tišliar z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.

Hologram a virtuální realita vznikly pod vedením Martina Košťála z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU, který přípravu vnímá jako složitý a komplikovaný proces. „Obecně je to náročné, ovšem virtuální realita je ve srovnání s tvorbou hologramu ještě komplikovanější. Vyžaduje pokročilé znalosti programování a zabere také asi desetinásobek času,“ vysvětlil. Odborníkům se navzdory tomu podařilo vytvořit jednoduchou scénu, která představuje hrobové místo s několika artefakty. „Když člověk předměty virtuálně přivolá k sobě, může si je prohlédnout ve velikosti, která by v realitě nebyla vůbec možná,“ přiblížil Košťál. Jako příklad uvedl jeden až dva centimetry velký gombík, který je možné zvětšit až na desetinásobek reality.

„Výstavu jsme chtěli vytvořit tak, aby ji pochopili žáci základních a středních škol.“

Pavol Tišliar
garant projektu

Příprava výstavy trvala přibližně dva roky, v kontextu obdobných projektů brněnských archeologů však nejde o nic zvláštního. „Výstavní projekty chystáme poměrně dlouhou dobu, protože studenty nejprve čeká tematická příprava, jejíž součástí jsou přednášky řady odborníků. Provádí také vlastní výzkum – studují literaturu a navštěvují muzea,“ vysvětlil Tišliar. Jeho slova potvrzuje například student Tomáš Pleva: „Byli jsme rozděleni do několika pracovních skupin, které spolu úzce spoluracovaly. Obnášelo to spoustu setkávání a diskusí. Společně jsme připravovali důkladné rešerše, z nichž jsme vytipovali klíčová slova, která se následně stala základem odborné studie a výstavy samotné,“ řekl.

Výstava je součástí edukačního programu pro žáky 2. stupně základních škol a středních škol. Zapůjčit si ji tak dočasně může prakticky jakákoliv škola. „Výstavu jsme chtěli vytvořit zejména tak, aby ji pochopili žáci základních a středních škol,“ uvedl Tišliar s tím, že by za úspěch považoval, kdyby škola, ve které se výstava objeví, začala s pracovištěm dlouhodobě spolupracovat. „Už teď máme výstav více, další budou přibývat,“ dodal.

Fotogalerie z vernisáže

O výstavě

Ústav archeologie a muzeologie FF MU výstavou zprostředkovává jednu z ústředních tematických oblastí, na kterou dlouhodobě zaměřuje své výzkumné a publikační aktivity. Slované do střední Evropy směřovali v 6. století a vytvořili zde zajímavou a bohatou kulturu. Byli šikovní řemeslníci i šperkaři a živili se především obděláváním půdy. Původně vyprávěli mýty, příběhy o svých pohanských bozích, ale vlivem křesťanského okolí přijali křesťanství. Projevem jejich mytologie a pohanské víry byly nejen různé podoby bohů – idoly, ale také žárové pohřbívání na hranici a pochovávání ostatků v urnách, často i pod mohylami. Žárové pohřbívání časem nahradily kostrové pohřby.

Výstava Slované – život a smrt je k vidění do 29. září 2023.

Mohlo by vás zajímat


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.