Výzkumné centrum Cátedra Aquilino Ribeiro bude součástí mezinárodní vědecké sítě institutu Camões. Formálně jej svým podpisem zaštítil portugalský velvyslanec Luís de Almeida Sampaio.
Podle Ivy Svobodové z Ústavu románských jazyků a literatur FF MU, jež se v počátku ujme vedení výzkumného centra, jde o ocenění intenzivní práce a dlouholetého úsilí, které bylo vynaloženo na rozvoj portugalských studií na Masarykově univerzitě. „Souvisí s tím i úspěšné habilitace, kterými se podařilo zaštítit naše studijní programy, což je v kontextu českých vysokých škol zatím stále možné vnímat jako výjimku. A nutné je připomenout také významnou pomoc a mnoholetou profesionální podporu naší kolegyně Fátimy Néry Plch,“ uvedla Svobodová.
Portugalistice se tímto slavnostním okamžikem rozšíří pole vědecké a výzkumné působnosti – finanční dotace totiž usnadní kontakt s celým společenstvím portugalsky mluvících zemí. To zahrnuje kromě Portugalska a Brazílie také například Angolu, Mosambik, Kapverdy, ostrovy Svatého Tomáše a Prince či Východní Timor.
Název pracoviště odkazuje k jednomu z nejvýznamnějších portugalských spisovatelů 20. století, Aquilinu Ribeirovi, který byl v roce 1960 nominován na Nobelovu cenu za literaturu. „Angažoval se v opozici proti režimu Estado Novo a Antóniu de Oliveirovi Salazarovi, jehož vláda přistoupila k cenzuře nebo zákazu několika jeho knih. Ribeirovo dílo je výzvou k bádání v mnoha literárních i lingvistických oblastech,“ vysvětlila Silvie Špánková, která název nového pracoviště navrhla.
Vědecký tým doplní také Eva Batličková, která se ve svých publikacích mimo jiné soustředí na život a dílo brazilského filozofa českého původu Viléma Flussera.
Vznik výzkumného centra v polovině března formálně stvrdili děkanka Irena Radová a portugalský velvyslanec Luís de Almeida Sampaio.
Od 23. dubna je k vidění v Moravském zemském archivu a zájemcům mimo jiné nabídne zlomek lekcionáře z 9. století, jehož část je uložena v americkém Chicagu, či Antifonář Elišky Rejčky. Na její přípravě spolupracovali pedagogové a studující Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.
Filozofická fakulta MU chce být i nadále bezpečným místem pro všechny. Proto v souladu se strategií celé Masarykovy univerzity intenzivně pracuje na dalším posílení stávajících bezpečnostních opatření.
