Pojďte si s námi povídat, zvou organizátoři podpůrných studentských skupin

Do nového fakultního stipendijního programu na podporu studentských komunit jste přihlásili projekt s poněkud tajuplným názvem KAA – covid support group. Co si pod tím máme představit?

Jednoduchým překladem z angličtiny můžeme odhalit, že jde o podpůrnou skupinu, která vznikla jako reakce na kovidovou situaci, v níž se nacházíme. A KAA není nic jiného než zkratka naší domovské katedry, Katedry anglistiky a amerikanistiky FF MU. Představte si tedy podpůrnou sociální platformu pro studenty, kterým chybí přirozené sociální univerzitní prostředí. 

Podpůrná sociální platforma, to je možné vysvětlit různě. Voláte lidem, scházíte se virtuálně, píšete si do chatu?

Jedná se o setkávání v aplikaci Zoom, pravidelně vždy od pondělí do soboty. Každý den má jinou náplň – od obecných setkání, kdy je cílem vyslechnout studenty a umožnit konverzaci mezi více lidmi, která všem chybí, až po debatní klub či setkání zaměřená na kreativní psaní, knižní novinky a hraní roleplay her. Možnosti jsou různé, ať už se chcete odreagovat nějakou aktivitou, či jen tak si povídat.

Jako účastník si tedy mohu vybrat z pestré nabídky různých aktivit. Ovšem i z anglického názvu je poměrně jasné, že cílíte zejména na anglicky hovořící studenty. Musím mít nějakou minimální úroveň angličtiny, nebo jsou vaše setkání otevřena i těm, kdo se mluvit ostýchají a chtějí jen poslouchat?

Určitě, my jsme rozhodně nechtěli, aby přišli pouze studenti B2, C1, C2 úrovně, ale aby setkání byla otevřená i lidem, kteří se jen připojí a budou spokojení, že tam jsou nějací jiní lidé, kteří spolu mluví. Nemá to být edukační činnost, ale skutečně především podpora pro ty, kdo postrádají sociální kontakt. Celý program vznikl vlastně jako odpověď na to, co jsme vnímali u našich studentů při vyučování – že jim chybí sociální kontakt. 

Takže ten první impuls vyšel od studentů? Vycházíte při organizaci online setkání z nějaké zavedené praxe na Katedře anglistiky a amerikanistiky, nebo je to úplně nový způsob komunikace mezi studenty a vámi?

V něčem je to úplně nové, protože celý projekt vznikl na míru potřebám online prostoru. Snažíme se nahradit přirozená setkávání na hodinách nebo na chodbách i navazující socializační aktivity. Trochu uměle tedy vytváříme různé příležitosti, které by jinak vznikaly spontánně v rámci života na fakultě. Současná situace k tomu žádné jiné možnosti nenabízí, studenti se připojí na hodinu, pak se odpojí a to je vlastně všechno.

Schůzky v angličtině kromě socializace poskytují také příležitost procvičit si konverzaci v cizím jazyce. Už zaznělo, že víceméně nejde o pedagogickou činnost, přesto – upozorňujete jemně na gramatické prohřešky, opravujete výslovnost, nebo to opravdu vůbec neřešíte?

Tohle skutečně vůbec neřešíme a neřešíme to záměrně, protože si myslím, že i normálně se lidé cítí poněkud zahanbeni, když mají používat cizí jazyk, natož v této době bez sociálního kontaktu. Naším záměrem je, abychom vytvořili bezpečné prostředí, kde se mohou studenti otevřít jen do té míry, do které chtějí. Ne aby se museli neustále obávat, jestli použili správný čas a frázi. Samozřejmě nás může někdo poprosit i o tuto službu, ale má to být skutečně konverzační a nikoliv gramatické cvičení.

Jaký je zájem o vaše setkání? Jste spokojeni s pravidelnou návštěvností?

Těžko se to dá zprůměrovat, v některých setkáních je účast vyšší než naše očekávání, jinde zase nižší, pohybuje se od dvou do deseti lidí. Nejde o vysoká čísla, ale výhodou je rodinná atmosféra schůzek. Studenti se dokážou uvolnit, cítí se bezpečně a mohou mluvit o věcech, o kterých sami chtějí. 

Samozřejmě budeme rádi, když návštěvnost vzroste. Spousta studentů, kteří by rádi přišli, o našich setkáních neví, takže – určitě přijďte všichni, budeme rádi. 

Účastní se hlavně anglisté, nebo evidujete i studenty z jiných studijních programů, kteří využívají vašich socializačních aktivit?

Zatím je to především katedra anglistiky a amerikanistiky, mimo jiné proto, že její studenty dokážeme nejsnáze oslovit na našich hodinách. Už se ale připojují i studenti, kteří jsou tu na Erasmu nebo studují v cizojazyčných programech. Protože jsou zavření na kolejích, představujeme pro ně často jedinou možnost, jak se s někým potkat.

Kolik času vám zabere příprava a vedení klubových setkání? 

Liší se to podle náplně jednotlivých setkání. Někdy stačí jen připravit sadu témat, což včetně samotné schůzky netrvá déle než tři hodiny týdně. Někteří naši doktorští studenti, kteří se věnují třeba knižnímu klubu nebo dění v současných médiích, tím ale tráví více času. 

Jeden z klubů je zaměřen na kreativní psaní. Jsou někde k dispozici třeba i nějaké výstupy? 

To ne, myslím si, že by to některé účastníky odradilo, kdyby věděli, že jejich výsledky budou k dispozici veřejnosti. Ale můžu prozradit, že zrovna tento klub vede velmi zkušená lektorka Abigail Mokra, která se kreativnímu psaní věnuje i jinde, takže to je podle mě výjimečná příležitost. 

Co byste rádi jako organizátoři vzkázali těm, kteří váhají, nebo na co byste nalákali studenty? Kdybyste měli možnost je potkat na dvorku a říct jim: Hele, pojďte si s námi povídat, protože… 

Pojďte si s námi povídat, protože jsme tu pro vás, protože naše klubová setkání vznikla jako reakce na to, co sami prožíváme během online období jako studenti, protože se snažíme aspoň trochu nahradit to, co nám chybí z fakultního života po přechodu do online prostoru. Určitě se nebojte, jsme úplně stejní lidé jako vy. Nejedná se o nic dokonale zorganizovaného, kdy musíte někam zapadnout, spíš se jedná o takovou univerzitní rodinu. Budeme moc rádi, když dorazíte.

Která část této univerzitní rodiny – z vašich diskusních klubů – je ti nejbližší?

No pochopitelně ten můj! Ale každý z nás vytvářel svůj program podle toho, co ho baví. Takže se mnou se můžete potkat každé pondělí, kdy se společně s kamarádkou a kolegyní věnujeme podpůrným rozhovorům. Snažíme se vytvářet prostředí, v němž studenti mohou otevřít jakékoliv téma a bavit se o věcech, které mají rádi, s lidmi, kteří je nijak neposuzují a kteří od nich neočekávají žádné výkony. Doufám, že během setkání budou vznikat přátelské vztahy a že všichni zažijeme fajn chvíle.

Projekt byl podpořen ze Stipendijního programu pro podporu studentské činnosti zaměřené na rozvoj komunit na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.