Výzkum náboženství je jako epidemiologie, jen bez negativní konotace

Dva roky strávil v norském Bergenu, kde spolupracoval na výzkumu prostorového šíření kultu kolem řeckého boha lékařství Asklépia. Získané zkušenosti chce teď mimo jiné uplatnit v brněnském Centru pro digitální výzkum náboženství, jehož vedoucím je od loňského podzimu. Tomáš Glomb v rozhovoru hovoří o důležité roli digitálních technologií v práci moderních vědců či například o tom, jak se některé starověké kulty prolínají do současné popkultury.

21. 2. 2023 Patrik Švec Ondřej Krajtl Téma Podcast

Foto: Irina Matusevich

Kapacita lidského mozku a tradiční výzkumné metody podle Glomba na vysvětlení řady komplikovaných problémů nestačí. O slovo se proto stále častěji hlásí zvláštní výpočetní modely. „Historici či religionisté už nemusí spoléhat jen na prameny či písemné korpusy, k dispozici jsou jim miliony bajtů online dat, která lze zpracovat digitálním způsobem,“ vysvětluje. Sám již dříve při výzkumu spravedlnosti v raně křesťanské literatuře využil metodu distančního čtení. „Počítač za vás přečte text, který jako badatel nejste schopný projít třeba ani za celý život,“ říká.

Na druhou stranu však digitální humanitní vědy nepovažuje za samospásný soubor metod, důležitá je podle něj synergie s tradičními přístupy. Vyzdvihuje ale transparentnost, kterou do vědy vnášejí. „Společně s odborným článkem vědec publikuje také dataset a programovací skripty, takže jakýkoliv badatel je schopný jeho postup ověřit,“ dodává.

Výzkum šíření starověkých náboženství Glomb přirovnává k epidemiologii. „Víme, kam se kulty rozšířily, ale nevíme, jak ten proces probíhal a co na něj mělo vliv. Je to tedy trochu jiná epidemiologie, taková, která nemá vyvolávat negativní konotace,“ vysvětluje. Jako příklad uvádí kult kolem bohyně Isis, který se podle něj prolíná také do křesťanské ikonografie. „Isis tvoří manželský pár s bohem Serápidem, který byl zároveň její bratr. V mytologii se stali předobrazem egyptských králů, kteří si často brali své sestry za manželky. Toto téma se například také objevuje v populárním seriálu Hra o trůny,“ říká.

Revoluci ve vedení pracoviště nechystá, v mezinárodním srovnání si prý v Brně vedou velmi dobře. „Vychází mi, že se u nás vůbec nedělá špatná nebo kvalitativně nižší věda. Nemáme problém postupovat v souladu s mezinárodním dialogem,“ myslí si a podotýká, že problém se nachází spíše v samotné povaze digitálních humanitních věd. „Původně vznikly kvůli sběru dat a péči o ně, výzkumná část se připojila až později. Plánuji naše centrum rozvíjet tak, aby se myslelo na všechny tyto složky.“

Na čem aktuálně vědci z Centra pro digitální výzkum náboženství pracují? Jaké výhody přináší postdoc na univerzitě v zahraničí? A jak komplikované je v současnosti vydat odbornou knihu? Poslechněte si rozhovor, který s Tomášem Glombem pořídil Ondřej Krajtl.

Mgr. Tomáš Glomb, Ph.D., působí jako vedoucí Centra pro digitální výzkum náboženství při Ústavu religionistiky FF MU. Věnuje se výzkumu starověkých (antických) náboženských kultů s využitím metod digitálních humanitních věd. V letech 2020–2022 působil jako postdoktorský výzkumník na univerzitě v norském Bergenu. Loni na podzim vydal ve spolupráci s nakladatelstvím Bloomsbury knihu Connecting the Isiac Cults.

Mohlo by vás zajímat

Twitter


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.