V Čítárně zahájila výstava věnovaná Leoši Janáčkovi, potrvá do konce ledna
Expozice mimo jiné odkazuje ke stému výročí udělení prvního čestného doktorátu Masarykovy univerzity právě Leoši Janáčkovi...
Plzeňské nebo Pilsner? Jaký typ žen chodil do hospod nejčastěji a jak pivo vyobrazovaly kramářské písně? Dvoudenní workshop představující pivo z pohledu humanitních věd ukáže, že na něj lze nahlížet z různých perspektiv.
„Abychom mohli s tímto symbolem české kultury pracovat, je třeba o něm mluvit jak z pohledu čistě vědeckého, tak z perspektivy těch, kteří pivní kulturu utvářejí. Proto nás zajímají lidé, kteří kromě výroby či pití tohoto nápoje nad pivem i přemýšlejí a uvažují o něm z kulturního hlediska,“ uvedl historik a organizátor akce Libor Zajíc. Zdůraznil, že workshop nabízí jedinečný prostor pro diskusi, a to díky spojení akademického prostředí se světem výrobců piva i skupinou lidí, pro které je pivo koníčkem.
Ústřední téma letošního ročníku představuje role měst a jejich obyvatel při vaření piva a utváření jeho kultury od středověku po současnost. Přednášející, mezi nimiž jsou odborníci z Polska, Německa a Belgie, přiblíží historii pivovarnictví ve střední Evropě i v českých zemích, včetně historie pivovarů v Krakově, městě Svídnice, Městského pivovaru v Brně i pivních tradic v Bamberku. K nejočekávanějším patří přednáška belgického spisovatele Rafa Meerta o lambickém pivě. Lambic, na rozdíl od většiny ostatních piv, která jsou kvašena speciálně vyšlechtěnými kvasinkami, kvasí spontánně.
„Ještě donedávna se předpokládalo, že lambické pivo se na jihozápadním okraji pilo již v 16. století hlavně na venkově jako levné, málo alkoholické pivo na žízeň. Nedávný výzkum však ukázal, že lambické pivo se objevilo až na konci 18. století naopak jako luxusní druh piva. Ve skutečnosti bylo také odesíláno z Bruselu do jiných měst, a dokonce i do Ameriky,“ upřesnil Meert a doplnil, že ve svém příspěvku promluví i o okolnostech vzniku lambicu v městském kontextu a jeho následném spojení s venkovem. Návštěvníci se mohou těšit také na přednášku Ženy v hospodě, v níž se Kateřina Svatoňová a Libuše Heczková zaměří na vztah umělkyň a spisovatelek k hospodám, historik Michal Horáček se zase zamyslí nad otázkou, zda Plzeňské nebo Pilsner?
Historii poličského pivovaru se bude věnovat Filip Vrána, obsahem jeho přednášky jsou právovárečná měšťanstva. Ta byla specifickým právním útvarem, se kterým si nevěděly rady soudy Rakousko-Uherska, prvorepublikového Československa ani soudy České republiky v případě restitucí. „Právovárečná měšťanstva dlouhodobě čelila různým formám podnikání a uchovala si svou svébytnost, dnes jsou už však jen reliktem historie. Na přednášce přiblížím dějinný vývoj, mj. na příkladu poličského pivovaru, který byl v 90. letech jako jeden z mála restituován a vrátil se do rukou potomků původních vlastníků,“ uvedl Vrána, který je zároveň absolventem Masarykovy univerzity – rigorózní zkoušku v oboru historie složil loni na téma brněnského pivovarnictví.
Program je přístupný všem zájemcům: vědcům, studentům i veřejnosti, volně lze navštívit též doprovodné akce na nádvoří filozofické fakulty, a to včetně možnosti ochutnávek. Čtvrteční přednášky jsou v angličtině, páteční program pak v češtině. Workshop vznikl díky projektu Kulturní dějiny piva.
Krčma srdcem města: Pivovarnictví a pivní kultura ve městech od středověku po současnost
Na programu třetího ročníku workshopu projektu Kulturní dějiny piva, který se v areálu FF MU uskuteční ve dnech 5.–6. října 2023, jsou přednášky, setkání s odborníky, diskuse, doprovodné akce na nádvoří fakulty – čepované pivo z minipivovarů, občerstvení. Večerní program je součástí Noci vědců.
Expozice mimo jiné odkazuje ke stému výročí udělení prvního čestného doktorátu Masarykovy univerzity právě Leoši Janáčkovi...
Hostem další epizody podcastu Artefakt byl hudební skladatel, hudebník a absolvent Filozofické fakulty MU Ondřej Kyas. Mluvil...