|
|
|||||||
| o výstavy | o instituce | o výzkumy | o badatelé | o publikace | o mapa | ||
|
o
Železný meč a šavle z
Olomouce -
Nemilan (Masarykova Univerzita Brno) Konzervační postupy Před zahájením konzervace byly jmenované předměty podrobeny přírodovědným analýzám. Rentgenové snímky, elementární a fázová analýza byly provedeny Ing. Z. Kuklou (Ústav materiálového inženýrství FS VUT v Brně). Na základě dodaných rentgenových snímků byl stanoven další postup konzervace. Mechanické čištění Před započetím mechanického odstraňování korozních vrstev byl stav před konzervací dokumentován fotografiemi povrchu.Organické zbytky dřeva, textilu a kůže nacházející se v korozních vrstvách předmětů byly odebrány a předány k odborným expertízám. Mechanické odstranění krust a materiálů nesouvisejících s daným předmětem bylo provedeno pískováním povrchu. Deionizace Předměty byl narušen aktivní korozí, kterou bylo nutné stabilizovat deionizací. Odstranění chloridových iontů bylo provedeno chemicky, vymýváním předmětů v roztoku hydroxidu lithného a ve vyměňované destilované vodě. Účinnost metody byla kontrolována potenciometrickou detekcí chloridových iontů. Vysušení Vysušení předmětu proběhlo v sušárně. Tmelení, lepení, impregnace a povrchová úprava Tmelení a retuš chybějících částí, vzniklých po odebrání vzorku k materiálové analýze. Zpevnění předmětu bylo provedeno opakovaným ponorem v roztoku antikorozního laku se závěrečnou povrchovou úpravou voskem. U meče i šavle byly zachovány části dřevěných rukojetí. Výsledky přírodovědných analýz Účelem těchto analýz bylo získání co největšího počtu informací o zkoumaných předmětech, které by vedly k co nejpravděpodobněší rekonstrukci jejich původního vzhledu. Dokumentaci korozních vrstev, mikrosnímky reliktů dřeva a textilu provedl M. Hložek. K dokumentaci organických zbytků v korozních vrstvách předmětu použil metody výbrusu, běžně užívané v petrografii a mineralogii (výbrusy a mikrofotografie byly vyhotoveny pod odborným vedením RNDr. M. Gregerové, CSc.). Při procházejícím světle byl mikroskopicky potvrzen následující sled vrstev: černá vrstva magnetitu vznikající na kovovém jádru, na ní vlákna textilu, nad textilem zbytky dřeva. Na základě tohoto výsledku jsme se pokusili interpretovat pravděpodobný vzhled předmětu následujícím způsobem: dřevěná pochva chránící čepel meče byla vyrobená ze dvou částí, byla zevnitř vystlána textilem, který chránil ostří meče. Dřevo použité na pochvu šavle a rukojeť meče podle odborného posudku RNDr. E. Opravila pochází z acer campestre - javoru babyky. Expertízu textilu provedla Mgr. H. Březinová. Podle mikrosnímků reliktů tkanin určila tři typy tkaní. Jeden typ tkaniva pokrýval velkou část čepele - byl to třívazný kepr (2/1), patrně tvořil již zmiňovanou vystýlku dřevěné pochvy, dva typy tkaniva byly zachyceny na hrotu meče - třívazný kepr (2/1) a pětivazný kepr (3/2). Tkanivo - třívazný kepr (2/1) byl zachycen jako relikt oděvu zemřelého na bloku hlíny vyzvednutého spolu se šavlí. Z. Kukla na základě metalografických rozborů určil, že meč tvořilo pružné jádro, na která byly nakovány pláty tvrdého materiálu. Ostří a hrot byly několikrát zakaleny. |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Autoři textu: Martin Hložek a Alena Selucká |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| o web: jOSEF wILCZEK |
| hlavní stránka výstavy instituce výzkumy badatelé publikace |
