|
|
|||||||
| o výstavy | o instituce | o výzkumy | o badatelé | o publikace | o mapa | ||
|
o
Technologické zhodnocení
keramiky z
Olomouce -
Slavotína (Masarykova Univerzita Brno) Při záchranném výzkumu na lokalitě Olomouc - Slavonín, který v letech 1995 - 1997 prováděl bývalý ÚAPP Olomouc, bylo prozkoumáno sídliště lidu s vypíchanou keramikou (III. a IV. fázeVK). Keramiku ze stavebních jam podél kůlových domů (B/95, D/95) a dalších sídlištních objektů VK vyhodnotila na základě výzdoby a tvarů doc.Phdr. Eliška Kazdová, CSc. (FFMU Brno). Díky požadavku komplexního zhodnocení souboru keramiky byly provedeny technologické, petrografické a mineralogické analýzy, na kterých spolupracovali RNDr. Miroslava Gregerová, CSc. (Katedra mineralogie, petrografie a geochemie PřF MU Brno), doc. Ing. Jaromír Havlica, CSc. a Martin Hložek (FFMU Brno). Pro hodnocení technologie keramiky byly použity dvě základní metody: zkoumání výbrusu v polarizovaném světle mikroskopu a diferenční termická analýza. Na lokalitě Olomouc -Slavonín bylo rozbory a geologickým pozorováním prokázáno použití sprašových hlín a jílových hlín u téměř všech sledovaných vzorků. U vzorků čtyř vzorků ze stavebních jam v okolí kůlových domů bylo prokázáno použití spraše. Rozbory bylo prokázáno, že ve III.fázi VK byla těžena pro výrobu keramiky sprašová hlína, v menším míře spraš a jílová hlína. Ve IV.fázi VK převládá na lokalitě těžba jílových hlín. Veškerá sledovaná keramika byla vyrobena z místních surovin. V souboru keramiky ze Slavonína se vyskytuje široká škála ostřiv. V kotlovitých nádobách je patrný vysoký obsah drcených křemenných valounů, které patrně pocházejí z vrstev jílových. Další skupinu tvoří keramika obsahující úlomky silicitů, zvětralých hornin, které pochází z rozdrcených zrnotěrek. Občas byly zachyceny stopy po vyhoření organických látek. U teplot výpalu keramiky byla pozorována závislost výše výpalu na tvaru a funkci nádob. Silnostěnné kotlovité nádoby byly páleny v rozmezí teplot 750 - 950° C, misky v rozmezí 400 - 650°C a nejširší rozmezí teplot bylo zjištěno u hruškovitých nádob, kde se vyskytovaly nepálené exempláře a teploty výpalu od 300 do 750°C. Kotlovité nádoby byly evidentně používány k vaření, což dokládají barevné změny na povrchu vyvolané přímým působením ohně a vysoký obsah ostřiva (až 40%), které dovolovalo vystavení vysokým teplotám. Hlavním cílem této studie bylo zjištění technologických shod nebo rozdílů v technologii keramiky mezi III. a IV. fází VK na lokalitě Olomouc – Slavonín. Analýzami byly potvrzeny rozdílné znaky mezi III. a IV. fází VK. Pro III. fázi VK je typické, že jako suroviny byly použity spraše a sprašové hlíny, v souborech se vyskytovala nepálená keramika a teploty výpalu byly přizpůsobeny typům nádob. Ve IV. fázi VK byly k výrobě keramiky převážně použity jílové hlíny, při jejich těžbě musely být odebírány vrstvy s velmi jemnou frakcí nebo byla surovina přeplavována, dochází k ustálení vypalovacích teplot mezi 700-800°C. Je evidentní, že ve IV. fázi VK dochází k zdokonalení některých technologických postupů. Kontinuitě výroby keramiky zjištěné na základě výzdobných prvků a tvarů by nasvědčovali některé společné technologické znaky v obou fázích VK. |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Autor textu: Martin Hložek |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| o web: jOSEF wILCZEK |
| hlavní stránka výstavy instituce výzkumy badatelé publikace |
