|
|
|||||||
| o výstavy | o instituce | o výzkumy | o badatelé | o publikace | o mapa | ||
|
o
Mladohradištní pohřebiště v
Tištíně (okr. Prostějov, duben 1999) Počátkem dubna 1999 bylo při kopání základů rodinného domku v Tištíně znovuobjeveno mladohradištní pohřebiště A. Teličky. Majitelé novostavby, manželé Renata a David Vlkovi, ohlásili nález lidských kostí a následným archeologickým výzkumem Muzea Prostějovska v bezprostředně ohroženém prostoru stavby byly postupně odkryly čtyři víceméně neporušené kostrové hroby. Podle roztroušeného antropologického materiálu náležejícího dalším jedincům ve svrchní vrstvě zásypu jednoho z nich se lze domnívat, že na tomto místě se nacházelo původně více hrobů, které byly však díky předchozí stavební činnosti na této parcele zničeny. Zjištěné hrobové jámy nebyly pravidelně situované, překvapila i jejich poměrně malá hloubka (činila cca 60 cm pod stávající úrovní povrchu). Dva hroby byly orientovány souběžně zhruba ve směru východ - západ, třetí a čtvrtý severoseverovýchod-jihojihozápad. Ve třech hrobech se zachovalo pro toto období obvyklé uložení zemřelých na zádech s rukama podél těla nebo sepjatými v klíně, s hlavou buď k východu nebo k západu, jeden zemřelý však ležel netypicky na pravém boku s rukama spojenými před tělem. Unikátním objevem jsou dochované zbytky dřevěné prkenné rakve sbité železnými hřebíky. V jiném hrobě svědčily o existenci původní schránky pouze dvě dvojice železných hřebů pravidelně rozložených u lebky a u chodidel zemřelého. V jednom z hrobů se podařilo nalézt i malou bronzovou vlnovkovou ozdůbku, která vzhledem k svému místu uložení, byla zřejmě součástí větší okrasy hlavy (čelenky?). Existenci dalších bronzových vlasových ozdob ve zničených hrobech dokládá i fragment lebky s výraznými stopami zelenavého zabarvení nalezené v jednom ze zásypů; mohly to snad být bronzové esovité záušnice, které byly častým ženským šperkem této doby a které se nalezly na tištínském pohřebišti již dříve. Pro datování pohřebiště je důležitý nález zlomku keramické nádoby v jednom z hrobů. Nově objevené a prozkoumané hroby tvoří okraj, jak vyplývá z terénní situace, většího slovanského pohřebiště z mladší doby hradištní. Jeho existence byla zjištěna a odborně podchycena již počátkem našeho století: v nedaleké Taufrově zahradě byly rozrušeny kostrové hroby s nepravidelnou orientací. V jednom případů byl pohřeb vybaven pěti bronzovými esovitými záušnicemi, v jiném držel zemřelý v ruce kostru slepice. V roce 1908 bylo odkryto dalších 8 kostrových hrobů, v nichž byly nalezeny zbytky dřevěných rakví sbitých železnými hřeby. Jeden z pohřbených byl vybaven na cestu do záhrobí denárem Ondřeje uherského (1046-1061), jiný denárem Oty I. Sličného (1061-1087). V dalších hrobech byly nalezeny další bronzové esovité záušnice a železné nože. Na základě těchto i nových nálezů datujeme tištínské pohřebiště do 11. století. Souvisí s počátky vsi Tištína. I když písemné zmínky o ní jsou až ze 14. století (uváděna je zde fara a jméno vsi se píše jako Czyestz, Ciesczyn, Czistin, v 16. století pak byl Tištín městečkem), mladohradištní osídlení regionu z počátku našeho tisíciletí bezpečně dokládají archeologické nálezy. Z nejbližších okolních katastrů uveďme např. kostrové pohřebiště z mladší doby hradištní z Panského padělku u Víceměřic, které bylo podchyceno badateli rovněž již počátkem našeho století, znovu se však "ozvalo" nálezem dalšího z hrobů v r. 1988. |
 |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Autor textu: PhDr. Alena Prudká, CSc. | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| o web: jOSEF wILCZEK |
| hlavní stránka výstavy instituce výzkumy badatelé publikace |
