Konec eneolitu vyústil v novou epochu pravěkého vývoje, v dobu bronzovou. Starší doba bronzová spadá do období let asi 2300 až 1900 př. n. l. Nová slitina mědi a cínu – bronz – umožnila výrobu dokonalejších nástrojů, zbraní, uplatnila se při výrobě šperků. Objev výroby bronzu umožnil hospodářský a kulturní rozmach společnosti. Její majetková diferenciace však stále ještě nebyla příliš výrazná a stálým zdrojem obživy obyvatelstva bylo zemědělství.
 Únětická kultura (název dostala podle lokality Únětice u Prahy), rozšířená ve starší době bronzové po celém našem území, je z Prostějova známa z řady sídlišť a pohřebišť (Bedihošť, Čechůvky, Hradčany, Vranovice, Hrubčice, aj.). Na pohřebištích je únětická kultura charakterizována jednotným pohřebním kostrovým ritem. Hroby se skrčenými kostrami bývají vybaveny nádobami, případně i kostěnými či bronzovými předměty.

Sekera z bronzového depotu z Otaslavic

Zajímavým druhem nálezů, s nímž se od doby bronzové setkáváme častěji, jsou depoty – sklady předmětů. V roce 1936 byl objeven v Otaslavicích depot sedmi bronzových sekerek, bronzové dýky, bronzového šídla a jehlice.

Bronzová dýka z depotu z Otaslavic

V letech 1934 – 37 byl učiněn podobný nález v Brodku u Prostějova, který obsahoval bronzové hřivny, bronzový náhrdelník, zlomky bronzových spirál, zlomek manžetovitého náramku, bronzového dlátka a fragment bronzové sekerky.
 Moravská únětická kultura vyústila v kulturu věteřovskou (nazvanou podle lokality Věteřov u Kyjova) vyznačující se charakteristickou keramikou a hojným používáním výrobků z kosti a parohoviny. Na Prostějovsku se s ní však setkáváme jen ojediněle (Bedihošť).

Rekonstrukce manžetovitého náramku z depotu  z Brodku u Prostějova

Střední a mladší doba bronzová

 Střední a mladší doba bronzová (asi 1900 – 1000 př. n. l.) je opět charakterizována změnami ve společenském i hospodářském životě pravěkého lidstva.

Džbánek mohylové kultury  z Čechovic

Střední doba bronzová je na Moravě zastoupena nálezy středodunajské mohylové kultury (název odvozen od pohřebního ritu, i když v ní pohřby pod mohylami nebyly výlučné). Na Prostějovsku se s ní setkáváme málo, je však možno uvést její nálezy z Čehovic, Čechůvek, Bedihoště.

 Mladší doba bronzová je v našich archeologických nálezech zastoupena památkami kultury popelnicových polí. Bronzová výroba se zdokonalila, kovolitectví dosáhlo značného stupně kvality. Rozšíření bronzového srpu umožnilo sklizeň obilí ve velkém měřítku. Dostatečně vysoká zemědělská výroba umožnila rozvoj populace. Zvýšila se intenzita obchodu s bronzovými výrobky.
 Nejstarším stupněm kultury popelnicových polí (název od formy pohřebišť) je kultura lužická. Řada sídlišť i rozsáhlých pohřebišť svědčí o hustém lužickém osídlení na Prostějovsku (Hrubčice, Čelechovice, Mostkovice, Krumsín, Domamyslice, Určice, Kostelec na Hané). Na některých rozsáhlých pohřebištích čítajících i stovky hrobů se pohřbívalo nejen v kultuře lužické, ale i v následujícím stupni kultury popelnicových polí, v kultuře slezské, což svědčí o kontinuálním vývoji v tomto období na Moravě. Popelnicové hroby mívají jednotný ráz. V hrobové jámě je uložena nádoba se spáleným pohřbem a několik dalších nádob, případně bronzové milodary. Majetkových rozdílů ve společnosti, které by se odrážely v rozdílné výbavě hrobů, dosud nebylo.

Bronzová spona ze Smržic

Slezská kultura dovršila vývoj doby bronzové u nás. Charakteristickým znakem její keramiky je leštěný tuhovaný povrch. V některých hrobech se objevují drobnější kultovní nádobky, svědčící o rozvoji kultovních praktik. Bronzové předměty, jehlice, spony, sekery, břitvy, nože a jiné se vyvíjejí z lužických. Koncem slezské kultury se však již ojediněle začínají objevovat výrobky železné.

V kultuře popelnicových polí se opět setkáváme s depoty. Na Prostějovsku jsou to např. bronzové depoty z Duban z r. 1925 a z Lešan z r. 1934. V roce 1925 byl objeven bronzový depot v Křenůvkách, který obsahuje čtyři vytepávané šálky z tenkého bronzového plechu, dvě velké bronzové štítové spony, dvě bronzové puklice zdobené vytepávaným ornamentem, devět spirálovitých náramků a tyčinkovitý bronzový náramek.

Bronzový tepaný šálek z Křenůveckého depotu

Štítová bronzová spona z depotu z Křenůvek

Starší doba železná – halštatská

 Vývoj kultury popelnicových polí vyvrcholil ve starší době železné – halštatské (první polovina 1. tisíciletí př. n. l.). Slezská kultura se vyvinula v kulturu platěnickou. 

Trojdílná miska z pohřebiště u Seloutek

V hospodářství i ve společenské organizaci tohoto období opět dochází k výrazným změnám. Počátky období jsou charakterizovány vysoce rozvinutou výrobou a zpracováním bronzu, postupně se však začíná ve větší míře uplatňovat železo. Prvním zemědělským nářadím ze železa byly srpy. V kovolitectví byla nutná specializace. Společnost se začala majetkově diferencovat. To se odrazilo v rozdílné výbavě hrobů. Platěnická žárová pohřebiště (Kostelec na Hané, Seloutky, Určice, Mostkovice) už vykazují některé společenské rozdíly a objevují se i bohaté hroby s odlišnou konstrukcí (např. hrob ze Seloutek) vedle prostých žárových hrobů. O rozšíření použití koně a koňského zápřahu od čtyřkolového vozu svědčí nálezy železných součástí koňských postrojů.