Poslední čtyři století př. n. l. jsou naplněna převratnými změnami ve společnosti. Od tohoto období začíná doba protohistorická, jež je zčásti a nepřímo pro naše oblasti osvětlena již písemnými prameny.
  Keltové, nositelé laténské kultury (název odvozen od švýcarské lokality La Téne) byli národem vysoké úrovně technické i společenské. Domácí zemědělské obyvatelstvo si po příchodu do našich zemí podmanili. Sami se věnovali především obchodu a řemeslům, která značně zdokonalili. Keramiku vyráběli na rychle rotujícím hrnčířském kruhu, vyráběli kvalitní železné výrobky, sklo, razili mince. Užívali kamenných rotačních mlýnků k mletí obilí. Na Prostějovsku sídlili v zemědělských osadách a vybudovali zde rovněž na Starém Hradisku u Okluk oppidum (opevněné sídliště městského charakteru).
K nejvýznamnějším laténským nálezům na Prostějovsku patří bohatý hrob bojovníka z Domamyslic, vybavený železným mečem v pochvě a kopím.
 

Rekonstrukce oppida na Starém Hradisku (podle ak. J. Böhma)

Oppidum na Starém Hradisku vzniklo v 1. století př. n. l. jako mocenské a hospodářské centrum. Řadu let na něm byl prováděn archeologický výzkum. Po amatérských výkopech boskovických archeologů – amatérů se výzkumu ujal ve 30. letech Státní archeologický ústav ve spolupráci s prostějovským muzeem. Výzkum vedl akademik Jaroslav Böhm. V nedávné době ve výzkumu pokračoval brněnský Archeologický výzkum pod vedením PhDr. Jiřího Meduny.  Hradisko o rozloze 37 ha bylo chráněno mocným systémem opevnění. Mohutný val s vnitřní konstrukcí a příkopem chránil před případným útokem ze schůdné stany. Samo oppidum bylo rozděleno na vlastní hradisko a předhradí, v němž se soustřeďovala řemeslná výroba.

 Bohaté nálezy a objevy dílen svědčí o rozvinutém železářství. Obyvatelé oppida využívali blízkých ložisek železné rudy. V materiálu získaném výzkumy je hojně zastoupena jantarová surovina. Tato skutečnost, které si povšiml již J. A. Komenský, společně s nálezy importů z římských provincií dokládají význam, který oppidum mělo v obchodě. V době svého největšího rozkvětu mělo oppidum podle odhadů nejméně 5000 obyvatel. Záhy však bylo opuštěno v souvislosti s tím, jak bylo keltské obyvatelstvo vytlačeno germánskými kmeny. Díky importům je možno datovat jeho zánik těsně před změnu letopočtu, doba jeho trvání byla tedy cca 100 let. 

Laténská bronzová spony z Otaslavic

Doba římská a stěhování národů

Nádoba ze žárového pohřebiště z mladší doby římské z Kostelce na Hané

Památky doby římské se na Prostějovsku zachovaly jak na sídlištích (Brodek u Prostějova, Držovice, Hrubčice), tak na pohřebištích, z nichž největším je rozsáhlé žárové pohřebiště u Kostelce na Hané. Antonín Gottwald zde od r. 1923 odkryl přes 400 žárových hrobů, které obsahovaly množství předmětů denní potřeby, železné nože, kopí, puklice, přesky, zbytky skleněných korálů a nádob, spony, kostěné ozdoby.

Spona z pohřebiště z Kostelce na Hané

Slovanské obyvatelstvo pronikalo na naše území od 6. století. Postupně se zde stalo hlavní složkou. Zemědělství v této době doznalo pokroku, užívání pluhu s asymetrickou radlicí umožnilo kvalitnější orbu, postupně byl zaváděn úhorový systém. Úroveň železářství rostla, rostla i distribuce železných výrobků, zkvalitnila se keramická výroba. Vázovité nádoby zdobené rytou vlnicí jsou nejobvyklejším keramickým tvarem.

Nádoba z Charvát

Slovanské obyvatelstvo na našem území zpočátku pohřbívalo žárově, postupem doby, zvláště pak pod vlivem šířícího se křesťanství, přecházelo ke kostrovému ritu. Častým šperkem nacházeným ve slovanských hrobech jsou tzv. esovité záušnice; nacházíme je i v mladohradištním období.

Džbánek ze Smilova Hradiska u Žárovic

 Velký hospodářský a kulturní rozmach nastal v období Říše velkomoravské a byl provázen vznikem hradisek a vyčleněním vrstvy velmožů soustředěných kolem osoby knížete. Organizace společnosti se upevnila, ale základní hospodářskou jednotkou zůstává patriarchální velkorodina.
 I když Prostějovsko neleží v centru velkomoravských památek, slovanské osídlení zde bylo zjištěno na řadě lokalit, např. v Prostějově, Čechůvkách, Hrubčicích, Seloutkách, Bedihošti, Čelechovicích a jinde.

Loštický pohár z Prostějova

Středověká archeologie je poměrně mladou disciplínou, její význam je však velký. Zabývá se zkoumáním historických jader měst, zaniklých osad, středověkých fortifikací. Jejich výsledků využívá moderní historie pro doplnění znalostí získaných z písemných pramenů. I v Prostějově byl v nedávné době získán středověký archeologický materiál dokreslující vývoj města.