Literaturou se dá asi i dnes dobře živit nebo alespoň přiživovat. Obrovská překladová literatura, zejména z angličtiny a němčiny, jež se u nás ve značných kvantech objevuje a nyní i dost leží na regálech, je novou obdobou dříve povinně vydávaných sovětských děl: není možné najít tisíce svazků kvalitní četby a rozdíl mezi bestsellerem a červenou knihovnou nebývá až tak velký. Barbara Goldsteinová (roč. 1966) využila svého vzdělání ve filozofii a sociologii k vytvoření skoro neskutečného příběhu. Její román Stavitelka pyramid (Euromedia Group, Knižní klub, Praha 2010) se asi bestsellerem nestane, ale je to dobrá četba již jen proto, že hlavní hrdinkou příběhu ze starého Egypta je žena, která má urozený původ, aniž o tom ví, a jež dělá kariéru vzděláním, chytrostí, lstí, ale někdy se k postům musí jaksi proti své vůli prosouložit, ale nemyslím to nijak zle: každý takový styk je tu naštěstí vyložen jako láska. Takže si užijí příznivci slušné, náznakové erotiky, ale i ti, které láká vývoj ženské emancipace, byť ve fikci poučené, obratné autorky a slušném překladu D. Hoangové. Däniken by se asi divil, jakže se ty pyramidy vlastně stavěly, ale co je stále živé: koloběh moci. Kdo se ocitne v jejích tenatech, už z nich nevyvázne, byla asi stejně špinavá dříve jako nyní a autorka to dává náležitě najevo. Z té starověké barvitosti a sexu je to skok do drsné reality skoro dnešní.