„Boje o Tatarku“ a nové vydání Lutécie
Týmová monografie o Dominiku Tatarkovi (Dominik Tatarka v souvislostech světové kultury. Jazyk – styl – poetika – politika), která vyšla (2013) v Brně i konference, první na světě, která byla věnována stému výročí jeho narození, a vše velmi signifikantní, co se dále v rámci tohoto výročí na různých místech naší dříve společné vlasti dálo, svědčí o tom, že se kolem osobnosti Dominika Tatarky svádí nejeden souboj: o to, kdo o něm píše lépe, snad i kdo má monopol na jeho výklad, kdo je k tomu ideologicky oprávněn a hlavně o tom, jak jeho osobnost dnes chápat v celém jejím složitém vývoji literárním i osobnostním. To svědčí o autorově velikosti. Nové vydání Písaček pro milovanou Lutécii (Písačky pre milovanú Lutéciu) péčí Literárního informačního centra v Bratislavě, už několik let podporovatele brněnských česko-slovenských konferencí, je užitečným příspěvkem k autorovu jubileu. Škoda, že doslov Michaely Jurovské se omezil na ediční a politizující výklady, jakkoli důležité. K tomu jedno nepodstatné doplnění, které jistě omylem, shodou nepříznivých okolností a ve spěchu z knihy a jejího vydání v Centru vypadlo: konference se v prosinci 2012 zúčastnil na pozvání autorky nejnovější tatarkovské monografie Márie Bátorové (Dominik Tararka – slovenský Don Quijote. Academia, Bratislava 2012) Tatarkův syn Oleg, který jednotlivé příspěvky komentoval a dodával k nim své životní zážitky a názory. Také zde padlo, že se na Slovensku jediný slovenský disident příliš nevydává a z této vzplanuvší malé polemiky vzniklo to, že se vedení Centra místo na společné posezení s účastníky konference odebralo se spisovatelovým synem jednat o nových edicích knih jeho otce: první a snad ne posledním plodem tohoto brněnského jednání (a jistě poté i řady dalších, bratislavských) je „Lutécie“. Takže brněnská slavistika zde opět zabodovala: škoda, že se na to zase jako skoro vždy zapomnělo. Takže to napravujeme touto malou připomínkou pro dějiny.
Ivo Pospíšil
(širší varianta vyšla v Týdeníku Rozhlas 2013/47, s. 19).
Mohlo by vás z této kategorie také zajímat
- Andrej Červeňák: Ruská literatura v slovenské recepci (Ivo Pospíšil)
- Antonín Hošťálek: Gorkij (Ivo Pospíšil)
- Ján Štrasser: Byť svoj (Ivo Pospíšil)
- Zdeněk Hrabica: Pět válek Ludvíka Svobody (Ivo Pospíšil)