Polská bohemistka pracující na Slovensku a Maďarsku Agnieszka Janiec-Nyitrai, která vystudovala slavistiku ve Varšavě a vydala svou brněnskou doktorskou disertaci pod názvem Svět mezi řádky. Kapitoly o cestopisech Karla Čapka v Nitře již roku 2011 (Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Fakulta stredoeurópskych štúdií, Nitra 2011), vydává rok nato další knížku na podobné téma. V recenzi na první knížku – kromě konstatování, že jde o výbornou, potřebnou knihu jdoucí ve stopách české exulantky Bohuslavy Bradbrookové ve snaze o „oživení“ Karla Čapka – psal jsem i o tom, že mám problém s módní, ale dnes již poněkud vyčpělou typologií literárních textů podle tzv. prostoru a času (patřím k těm, kteří se inspirováni Michailem Bachtinem zabývali literárním časoprostorem v 70. letech minulého století); autorka postupuje v mediálně a ideově prosazované linii Daniely Hodrové. Nyní jde o tematickou a také metodologickou mozaiku pokračující v tom, co začali už jiní, ale jsou tu původní nápady, například tematizace otcovství, již méně původní příroda kontra kultura, výborné srovnání Války s mloky s Gombrowiczem a Karinthym, znovu cestopisy, mytologie v Krakatitu, také Čapkovy náhledy na Slovensko. Nicméně projevuje se zde víceméně skrytě to, co se u autorky objevuje i jinde: výběrovost sekundární literatury a v srovnávacím plánu nedocenění myšlenkového trojúhelníku, v němž se Čapek pohyboval, tedy modernou, prakticistní filozofií a „vábením nírvány“, jak to kdysi nazval A. Matuška v dávné knize Človek proti skaze, a to jsou východní filozofie často „cezené“ skrze ruskou literaturu (to písemnictví, jak někteří tvrdí, barbarských asijských kočovníků), hlavně Dostojevského (ten byl opravdu tatarského původu), Čechova a Tolstého (ten sám studoval v Kazani orientalistiku): význam ruské literatury je na skutečném Západě mimo pochybnost už více než sto let, ve střední Evropě se to někde vidí nerado dosud. Agnieszka Janiec Nyitrai napsala opět velmi dobrou knihu, přehledovou i interpretační, která půdorys původní práce rozšířila: uvidíme, zda Karel Čapek zůstane jejím trvalým zájmem.

Ivo Pospíšil

Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce