Brněnský historik, balkanista a slavista Václav Štěpánek už má za sebou řadu knih, třeba o „humanitárním bombardování“ Bělehradu (zde byl jako lektor češtiny dlouhých sedm let), ale i fundamentální knihy Jugoslávie – Srbsko – Kosovo. Kosovská otázka ve 20. století. (2011). Kdo se kdy problematikou Balkánu a zejména Kosova zabýval, musel se zabývat nejen dějinami Balkánu, tedy hlubinnou minulostí tohoto teritoria, ale především jeho současným, aktuálním stavem: je to problém slovansko-slovanských a slovansko-neslovanských, křesťansko-muslimských vražedných sporů, jež nemají konce kraje, ale také problémem Albánců a Velké Albánie, stejně jako konceptem Velkého Srbska, Bulharska, bolestnou identitou Makedonie a postojem Řecka. Někdy si Středoevropan může klást otázku, jak hluboko může člověk v těchto fundamentalistických sporech politických, etnických a náboženských klesnout, ale to jen ten, kdo nezná dějiny. Neboť je jen velmi obtížné slyšet od příslušníků evropských i jiných etnik a náboženství civilizační soudy, shovívavé poučování a humanistické komentáře, když tato etnika byla ještě v docela nedávné minulosti zcela oficiálně nositeli nejhroznějších jevů a genocid, jaké kdy svět viděl – od likvidace těch, kteří nechtěli přijmout křesťanství nebo islám, původního obyvatelstva Nového světa a jeho civilizace a kultury, přes upalování kacířů a čarodějnic, katolíků, protestantů a vědců, přes jihoafrické soustředné tábory k vyhlazovacím gulagům a koncentrákům. Jeho text obsahuje vlastní výklady o novějším vývoji Balkánu, ale také materiály včetně Richarda Cramptona a dokumenty, fultonský projev W. Churchilla, symbolický to počátek studené války, Trumanovu doktrínu, vše pěkně přeloženo z anglického originálu. Jako lačný čtenář hodnotím na jedničku.

Ivo Pospíšil

Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce.