Kniha vzbudila velký zájem, neboť jde o muže spojeného se „zlatými šedesátými“, básníka, ale hlavně dramatika, publicistu a nakonec i špičkového polistopadového pravicového politika. Memoáry přitahují už jeho postojem, který je silně sebekritický přiznávající váhání a slabost, složitý vývoj: to je jistě sympatické u člověka, jenž si za normalizace – a s ním jeho rodina – prožil své. Kniha je kvalitně vypravena, její výroba jistě nebyla levná, byla jako kniha Brňana podpořena z brněnského městského rozpočtu – to je jistě chvályhodné. Leč dnes kniha poněkud leží, náklad byl asi příliš vysoký, škoda, že nevyšla před 10–15 roky. Dnes jsou tu už jiné generace, které to až tolik nemusí zajímat. Takřka všechny partie knihy jsou atraktivní, zejména části o časopise Host do domu, globálně o 60. letech, i závěrečná kapitola parafrázující Mňačka Jak chuná moc, kdy jde o léta devadesátá. Matně působí naopak výklady kolem listopadového převratu: jistě by se našli pamětníci, kteří události i autora v nich nebo před nimi viděli jinak, ale to není podstatné. Bylo leckde i naznačeno, že „sebekritická“ tónina memoárů je vlastně zase projevem pýchy (je tedy narativní maskou), ale s tím bych nesouhlasil. Uhdeovi nelze upřít stylistickou obratnost a vypravěčskou plasticitu; zároveň pak mezi řádky jakoby v duchu někdejších hostovských rubrik Kouzlo nechtěného nebo Sami proti sobě (tehdy šlo o věci vtipné, ale někdy i dost jedovaté a vysloveně zlé) uniknou informace a výroky jdoucí hlouběji, pod povrch jevové skutečnosti. Škoda, že většina mladší nebo nejmladší generace porozumí jen zlomku textu, hodně je toho už v podstatě generačně nepřenosného: o tom nás ostatně přesvědčují i české televizní seriály o první republice nebo Vyprávěj, o němž pamětníci říkají, že z něho mají pocit, že tehdy snad ani nežili, a vyjadřují jeho mladičkým tvůrcům vděčnost za to, že jim vysvětlili, jak to tehdy doopravdy bylo a čím tehdy žili. Ironie a sarkasmus jsou ostatně v Uhdeovi silné, a to je dobře.

Ivo Pospíšil

Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce