Malinovy vědecké a vědecko-naučné knižní publikace vyšly v angličtině, bulharštině, francouzštině, italštině, němčině, rumunštině, ruštině a slovenštině. To vše se můžeme ostatně dočíst i v samotném Antropologickém slovníku, neboť ten obsahuje i hesla o představitelích vědních oborů antropologické orientace.

Jeho projektu Antropologického slovníku se zúčastnily desítky autorů a dalších spolupracovníků z tradičních humanitních disciplín, ale také mezních nebo nově se etablujících vědních oborů. Jejich rozpětí je imponující. Slovník se může stát základní antropologicky orientovanou databází pro všechny humanitní a sociální vědní obory, v našem případě je ideální k rozsáhlému využití ve filologicko-areálových studiích.

Sám editor o slovníku v úvodu říká: „Zmíněné celostní rozpětí antropologie odráží obsah Antropologického slovníku. Specifikou slovníku je jeho originální koncepce, vymykající se všem obdobným pracím, které byly dosud na toto téma ve světě vydány. Slovník byl programově budován jako integrální databáze poznatků, jichž bylo v oblasti věd o člověku, společnosti a kultuře dosaženo v kontextu vývoje antropologie a jejích subdisciplín, výzkumných metod, paradigmat a teorií. Na rozdíl od standardních anglosaských slovníků však rozšiřuje tematický záběr o oblast krásné literatury a umění. Jeho součástí se stala komplexní řada hesel věnovaných oblasti umělecké kultury, kterou tradiční antropologie do značné míry opomíjela, takže vydání tohoto slovníku lze označit za příspěvek k rozvoji dosud málo celosvětově zpracované antropologie umění. Antropologický slovník je nestandardní také z hlediska rozsahu jednotlivých hesel. Při vytváření jeho koncepce se samozřejmě nabízela tradiční cesta, totiž podřídit šíři hesel tomu, jaký význam je jednotlivým vědcům nebo tematickým okruhům obecně přičítán. Pokud bychom přistoupili na tento konzervativní přístup, vytvořili bychom sice standardní, ale v mnoha směrech duplicitní dílo. O významných antropologických směrech, paradigmatech a osobnostech český čtenář bez problému získá dostatečné množství informací z již existujících a na českém trhu dostupných knih českých i světových antropologů. Proto jsme se při vytváření databáze tohoto slovníku vydali poněkud jinou cestou. Součástí dějin každé vědy jsou dosud nedocenění badatelé a relativně marginální vědecká díla, jejichž objevení a prezentace pro vědeckou i laickou veřejnost výrazně rozšíří paradigma současné antropologie. V tomto smyslu je možné tvorbu a vydání tohoto slovníku označit za příspěvek k obohacení epistemologických základů antropologie o významné, avšak dosud opomíjené osobnosti a tematické okruhy vědy o člověku a kultuře.“