Franz Kafka a Julie Wohryzková: neznámý dopis
Známému kafkologovi a dostojevskologovi Františku Kautmanovi (roč. 1927) se v polovině března 2008 dostal do rukou Katalog 28. písemné aukce celin a poštovní historie, v němž se mu v položce č. 30 podařilo identifikovat vlastnoruční Kafkův dopis, který Franz Kafka poslal své druhé snoubence Julii Wohryzkové potrubní poštou v Praze dne 18. června 1919. Dopis je psán německy, uvnitř rakouské zálepky pro potrubní poštu emise z roku 1917 je adresován: Fräulein Julie Wohryzek, Balbínová 5, u p. Nettla. Podepsán je Fr. Dr. F. Kautman se zasloužil, aby tento dopis, jediný písemný dokument o vztahu slavného spisovatele a J. Wohryzkové, přešel do fondů literárního archivu Památníku národního písemnictví. Ten operativně pořídil vydání pojednání Františka Kautmana Kafka a Julie (PNP, Praha 2008, 21 s.) obsahující Kautmanův text K prezentaci neznámého dopisu Franze Kafky, text dopisu v německém originále, českém překladu, popis nálezu a jeho krásné faksimile a rozsáhlý Kautmanův poznámkový aparát. Náš největší znalec Kafky a Dostojevského, píše tu o vztahu Julie a Franze Kafky, o tom, jak do slibně se rozvíjející lásky zasáhl začátek výbušného Kafkova vztahu k Mileně Jesenské, používá pro objasnění korespondenci a nepřímá svědectví. Kafkův dopis je stručný, ale v jistém pro jeho osobnost emblematický. Citujeme přímo z Kautmanova pojednání: „Jedenáctiřádkový text Kafkova německy psaného dopisu zní (v českém překladu): „Milovaná, nevěděli jsme, že ve čtvrtek je svátek, tedy nepřeložíme to na pátek? Je to přece lepší: pátek v ½ 4 u Koruny. Mezi námi: zameškám kvůli tomu hodinu hebrejštiny, ale u Tebe bych ji přece také zameškal - tak bojuje hebrejské (židovské) proti židovskému (hebrejskému). Tvé vítězí. Fr.“ A F. Kautman, jehož nezištný postup hodný etiky špičkového badatele, zachránil tuto jedinečnou památku pro Prahu a republiku, to charakterizuje příznačně takto: „Jako vše, co Franz Kafka napsal, i tento krátký text prozrazuje čistotu jeho jazykového výrazu, přesnost, lapidárnost i typický Kafkův slovní humor. Jak můžeme soudit z nemnohých věrohodných svědectví, Julie se ráda smála a Kafkův humor měla asi v oblibě. A tak jej použil i v tomto dopise. Kafkův dopis bych označil za kulturní hodnotu velké ceny, který patří naší zemi a Praze. Proto je dobře, že zakotvil ve fondech Památníku národního písemnictví.“
Mohlo by vás z této kategorie také zajímat
- Hry Jany Bodnárovej (Viera Žemberová)
- Těžké počátky nové běloruské poezie (Ivo Pospíšil)
- Každodenní život v Československu 1945/48–1989 (Ivo Pospíšil)
- Nobelovská textová koláž aneb Kdy vlastně bylo v Rusku nejlépe? Úvahy nad jednou knihou (Ivo Pospíšil)