Poslední Almanach Nitra Andreje Červeňáka

Almanach Nitra 2011 (12. ročník). Mesto Nitra, Nitrianská odbočka Spolku slovenských spisovateľov, Nitra 2011.

Almanach Nitra, který prof. Andrej Červeňák (1932-2012) pomáhal se svými přáteli, mimo jiné J. Vladárem, L. Zrubcem a představiteli Spolku slovenských spisovatelů, nitranské Univerzity Konštantína Filozofa, se v tomto čísle poprvé stal časopisem města Nitry jako vydavatele. Jeho vydání se prof. Červeňák ještě dočkal, ale brzy nato – po L. Ťažkém a L. Zrubcovi – nás opustil navždy. Doufejme, že další vydávání almanachu, založeného kdysi Jozefem Miloslavem Hurbanem, tím nebude ohroženo.

S Andrejem Červeňákem (1932-2012), profesorem Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, doktorem věd, členem vědeckých a profesních komisí, funkcionářem Spolku slovenských spisovatelů, editorem Almanachu Nitra, zakladatelem Klubu F. M. Dostojevského, nositelem nejvyšších vyznamenání slovenských a zahraničních, včetně medaile od prezidenta Ruské federace atd. atd., ale také členem redakční rady časopisu Novaja rusistika (Brno), odešla legenda slovenské, československé a světové rusistiky.1

Z bloku o Svatoplukovi si nejvíc cením stručného vyjádření Jána Tužínského, jenž se spolu s Pavlem Janíkem podílel na celé této nitranské tradici (semináře o spisovatelích, vydávání sborníků). Z poezie bych vyzvedl právě Janíkovy básně, kromě Teofila Klase, snad i dolnozemského Gregora Papučka, jsou tu nekrology Ladislava Ťažkého a Ladislava Zrubce, z próz vyniká Marína Čeretková, původní rozhlasová hra Hrob od Jána Turínského, rubrika Naše kontakty je zaplněna příspěvky A. Červeňáka i dalších (H.Kubišová, Natália Muránská), zajímavý je i oddíl kulturologie. Jubilanti v roce 2011 byli: Marínaa Čeretková-Gállová (80), Peter Liba (80), Alexander Ruttkay (70), Ján Tužínský (60) a Bohuslava Vargová (60). Nezastupitelný je oddíl glos a recenzí, skutečná služba regionu, celému Slovensku i jiným, ovšem hlavně humanitním oborům, jejichž sídlem je tu nitranská univerzita. Alamanech Nitra mívá různou úroveň, jsou tu i slabší místa, ale jako syntéza integrace úsilí univerzity, města a spisovatelských a uměleckých společenství je takřka ideálem.

Ivo Pospíšil
1 Osobnosti a dílu A. Červeňáka jsem věnoval od 90. let minulého století značnou pozornost, viz např. studie a recenze: Dostojevskij pro čtenáře (A. Červeňák: Tajomstvo Dostojevského. F. M. Dostojevskij v recepcii. Nitra 1991, 139 stran). Opera Slavica 1993, 1, s. 51-53; Andrej Červeňák: Zázračno literatúry I. Fakulta humanitných vied VŠPg v Nitre, Katedra ruského jazyka a literatúry, Nitra 1994, Slavia 1995, roč. 64, seš. 3, 319-321; Sny a literatura [Andrej Červeňák: Dostojevského sny (Eseje a štúdie o snoch a Dostojevskom). Agentúra Fischer&TypoSet, Pezinok 1999]. HOST 1999, č. 8, s. XIII-XIV; Koryfej československé rusistiky a slavistiky (K 70. narozeninám Andreje Červeňáka). Slavica Litteraria, X 5, 2002, s.105-106; Slovenský přítel Brňanů má sedmdesát (A. Červeňák). KAM-příloha 2002, č. 6, s. XV-XVI; Přítel brněnské univerzitní slavistiky jubiluje: K sedmdesátinám prof. PhDr. Andreje Červeňáka, DrSc. Univerzitní noviny 2002, č. 4, s. 73; Sedmdesátník Andrej Červeňák: jubileum vůdčí osobnosti československé rusistiky a slavistiky. Opera Slavica 2002, č. 1, roč. XII., s. 41-42; Dva rusistické sborníky z Nitry ve znamení kreativity Andreje Červeňáka (Andrej Červeňák: Človek a text. Univerzita Konštantína Filozofa, Filozofická fakulta, katedra rusistiky, Nitra 2001; Vladimír Solovjov po sto rokoch. Univerzita Konštantína Filozofa, Filozofická fakulta, katedra rusistiky, Nitra 2001). Opera Slavica 2002, č. 1, roč. XII., s. 50-53; Andrej Červeňák: Pohled z druhé strany. In: Život a dielo Andreja Červeňáka. Spolok slovenských spisovateľov, Filozofická fakulta UKF, Nitra 2002, s. 188-210; Literární věda v česko-slovenském kontextu (upravená verze studie Andrej Červeňák: pohled z druhé strany, in: Život a dielo A. Č. Spolok slovenských spisovateľov, FF UKF, Nitra 2002, s. 188-210). In: Česko-slovenské vztahy v slovanských a středoevropských souvislostech (Meziliterárnost a areál). Brněnské texty k slovakistice IV. Editoři: Ivo Pospíšil, Miloš Zelenka. Ústav slavistiky FF MU, Brno 2003, s. 195-210; Literatura, člověk a přesahy (Andrej Červeňák: Začiatky a konce. Pre Agentúru ALFA vydalo vydavateľstvo T. R. I. MÉDIUM v spolupráci s vydavateľstvom Spolku slovenských spisovateľov v edícii SocietaS, Bratislava 2002). Slavica Litteraria, X 6, 2003, s. 204; Úvahy teoretika (Červeňák, A.: Literárno-teoretické reflexie o slovanskom romantizme a problémoch translatológie. Univerzita Mateja Bela, Filologická fakulta, katedra slovanských jazykov, Banská Bystrica 2003). Opera Slavica 2003, 3, s. 58-59. Andrej Červeňák, Miloš Ferko, Dalimír Hajko, Ján Tužínský. Vydavateľstvo Spolku slovenských spisovateľov, Bratislava 2005. Viz naši rec. in: Slavica Litteraria X 10, Brno 2007, SPFFBU, X 10, Slavica Litteraria, s. 157-158. Bulgakov a dnešok. Univerzita Konštantína Filozofa, Filozofická fakulta, Katedra rusistiky. Ed.: Natália Muránska. Nitra 2006. Dostojevskij a dnešok. Univerzita Konštantína Filozofa, Filozofická fakulta, Klub Fiodora Michajloviča Dostojevského. Nitra 2007. I. Pospíšil: Ruská literatura a literární věda jako vize a sebereflexe, in: Bulgakov a dnešok. Univerzita Konštantína Filozofa, Filozofická fakulta, Katedra rusistiky. Ed.: Natália Muránska. Nitra 2006, s. s. 37-62; I. Pospíšil: F. M. Dostojevskij: návrat k spisovateli (Historicita a žánrovost), in: Dostojevskij a dnešok. Univerzita Konštantína Filozofa, Filozofická fakulta, Klub Fiodora Michajloviča Dostojevského. Nitra 2007, s. 66-83.

Mohlo by vás z této kategorie také zajímat

2 | 2022
  1. Epochální antologie (Ivo Pospíšil)
2 | 2020
  1. Interkulturní komunikace a jazykověda: nové přístupy (Ivo Pospíšil)
1 | 2018
  1. Rozhlas jako téma (Ivo Pospíšil)
2 | 2017
  1. Reflexia ako bonus dejinnej syntézy (Viera Žemberová)
1 | 2013
  1. Bibliografie nuda je? (Ivo Pospíšil)