Hana Opleštilová – Lukáš Babka: Zmizelý svět Podkarpatské Rusi ve fotografiích Rudolfa Hůlky (1187–1961). Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna, Praha 2014. ISBN 978-80-7050-630-1.

V dvojjazyčném provedení vychází vskutku výpravná publikace na křídovém papíře doprovázená úvodní studií odborníka z Kolumbijské univerzity Edwarda Kassince a autorů publikace, kteří pracují v Slovanské knihovně, jež je součástí Národní knihovny ČR (Lukáš Babka je tu ředitelem). Je to vlastně kniha tak trochu dvojhranná: je o Rudolfu Hůlkovi, ministerském úředníkovi, překladateli a amatérském fotografovi, který přichází na Podkarpatskou Rus a dokumentuje její duchovní bohatství a přispívá jejímu rozvoji v krátkém dvacetiletí, kdy toto území (dnes součást Ukrajiny) patřilo podle saintgermainské smlouvy z 10. září 1919 tehdejšímu Československu. Úvodní studie obou autorů je brilantním příspěvkem k poznání uměleckého dědictví autora, který svými fotografiemi reflektoval netoliko Podkarpatskou Rus, ale i Slovensko, Čechy, Moravu, Chorvatsko Itálii a severní Afriku; materiál je nyní majitelem právě Slovanské knihovny v Praze. V současnosti na světě asi není reprezentativnější publikace, která by skutečně všestranně mapovala zaniklý nebo zanikající život regionu, jenž má své specifikum, jehož zvláštní poloha mezi několika státy vytvářela svéráz, který by měl být s obdivem sledován a hlavně respektován. Hůlkovy fotografie také připomínají dobu, kdy bylo toto území součástí meziválečného Československa. Tehdejší přístup Prahy, tj. centra, k tomuto koutu republiky, stejně jako k Slovensku, byl poměrně často předmětem kritiky z různých stran; takto ostatně vznikl i proslulý Nikola Šuhaj loupežník Ivana Olbrachta; novodobým zpracovatelům tématu nevadilo, že autorem je salónní komunista (KSČ sice opustil v kritickém roce 1929 na protest proti „karlínským klukům“, tedy Gottwaldovi a spol., po roce 1945 už byl v jejím ústředním výboru), který se tzv. československou první republiku díval značně kriticky. Nastal čas, abychom bez idealizace, ale s přirozeným uznáním ocenili také kladné stránky této historické etapy. Profesionalitu Hůlkovy fotografie zhodnotili už jiní: mně postačí, že vyjadřují zjevnou i skrytou duši kraje a lidí.

Ivo Pospíšil

Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce