Na trnitých cestách života a tvorby. Sborník příspěvků ze sympozia pořádaného u příležitosti životního jubilea Františka Kautmana (Praha, 25. ledna 2012, Národní knihovna České republiky). Sestavily Miluša Bubeníková a Radka Hříbková, Praha 2015.

Ivo Pospíšil

A Frantisek Kautman ještě jednou. Pozdravným dopisem pracovníků Muzea F. M. Dostojevského v Sankt-Petěrburgu je uveden svazek, který se chystal dlouhé tři roky, ale který také svou bibliografií jubilantova díla a jeho ohlasů – nehledě na řadu nezachycených položek (škoda, že se autorky neobrátily na autory tradičně a dlouhodobě píšící o Kautmanovi nebo nezapátraly i v mimocentrálních zdrojích) – zůstává trvalejší hodnotou. Svazek obsahuje skutečně zajímavé a kvalitní, ale i méně kvalitní příspěvky: jako celek jde o významný ediční čin. Škoda, že tu v nějaké podobě nenajdeme analýzu názorové dráhy jubilantovy: nehledě na její někdy prudké a radikální proměny, našli bychom tu vývoj, který byl typický pro českého levicového intelektuála, jenž žil v druhé polovině 20. století v několikerých tlacích. V literárněvědné je několik dobrých příspěvků k ruské literatuře (v názvu jednoho z nich se nám však ztratila Morava a Slezsko; právě zde byla ruská literatura přijímána podstatně jinak), najdeme tu něco o Egonu Hostovském, jednom z dominantních témat Františka Kautmana, historikové psali i Masarykovi a o české slovanské politice před první světovou válkou, jiní zase mapují Kautmanovu činnost za normalizace v samizdatu a najdeme tu i informaci o tzv. Bilancích, vlastně Kautmanových denících, které snad s pomocí boží vyjdou – byla by to jistě vydavatelská a čtenářská bomba. Na setkání s F. Kautmanem vzpomíná Sergej Bělov. Pozoruhodná je informace o videozáznamech Kautmanových vystoupení z 90. let minulého století. Kautman tu sám přispěl pozoruhodnou úvahou o tom, jak se učit od Dostojevského. Ad personam: František Kautman se narodil roku 1927 v Českých Budějovicích v učitelské rodině, jeho otec byl vášnivým čtenářem, majitelem bohaté knihovny, matka Stanislava (1902–1982) vystudovala hudební školu (klavír a zpěv), psala do novin, vydala pět románů, pět knih pro děti a tři loutkové hry. Sestra Stanislava, provdaná Dolinová (1924–1981), byla také novinářka a spisovatelka. Do obecné školy (1932–1937) chodil v Trhových Svinech a v Českých Budějovicích, reálku (později reálné gymnázium) vystudoval v Českých Budějovicích (maturoval 1945), Vysokou školu politickou a sociální v Praze (1945–1949) ukončil druhou státní zkouškou. V letech 1949–1952 byl šéfredaktorem nakladatelství Československý spisovatel, pak studoval na Literárním institutu Maxima Gorkého v Moskvě a tamtéž konal vědeckou aspiranturu (1952–1957), kterou ukončil obhajobou kandidátské disertační práce o S. K. Neumannovi. Po návratu do Československa (1957) vedl dva roky literární rubriku  časopisu Kultura, pak pracoval jako odborný dokumentátor v Encyklopedickém institutu ČSAV (1959–1961) a posléze byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro českou literaturu ČSAV (1961–1971). Po propuštění ze zaměstnání z politických důvodů byl dva roky bez práce a pak byl krátce prodavačem v podniku Klenoty-starožitnosti (1973–1974). Od roku 1974 v  invalidním důchodu. V letech tzv. normalizace se podílel na organizování a vydávání českého samizdatu. Spolu s Janem Vladislavem se stal zakladatelem samizdatového časopisu Kritický sborník (1981–1989). Jeho studie vycházely v různých samizdatových a exilových edicích (Listy, Svědectví, Obrys, Proměny). V roce 1977 byl jedním z prvních signatářů Charty 77. Po převratu roku 1989 se věnuje přednáškové činnosti, vědecké a literární práci a publicistice, vydává své dílo editované do té doby jen samizdatově. Něco osobního: věnoval jsem Kautmanovi desítky statí a recenzí publikovaných v různých zemích: Kautman byl totiž podle mého názoru od 60. let nejen klíčovým hráčem českého vědeckého, politického a kulturního života, organizátorem a literárním vědcem, filozofem, ale i prozaikem: zejména skrytější vrstvy jeho díla zůstávají nedoceněny – ty se ukážou až později.

Psáno pro Slovenské pohľady, publikace v Proudech se souhlasem vedení redakce.