Література – вікнами до сонця. Діалог Володимира Коскіна з Михайлом Наєнком. Освіта Украïни, Киïв 2016.

Ivo Pospíšil

Lze bez přehánění říci, že Mychajlo Najenko, profesor dějin a teorie ukrajinské literatury, také dlouholetý akademický funkcionář kyjevské Univerzity Tarase Ševčenka, byl a zůstává tvůrcem nové ukrajinské literární vědy a otcem nové koncepce ukrajinského literárního vývoje. Tato koncepce není konjunkturální ve smyslu nějakého radikálního obratu, kdy přání je otcem myšlenky; je důsledně historická, ale současně objevuje ukrajinskost pod nánosem jiných vrstev, které ji zatlačovaly do pozadí, aniž by se současně popíraly vztahy a souvislosti ukrajinské literatury s ruskou, polskou, západoevropskými, středoevropskými apod., kdy často prostředníkem byla literatura ruská nebo polská a její čelní představitelé. Najenko věnoval – abych tak řekl – ukrajinizaci ukrajinské literatury a literární vědy řadu svých knih, syntetických prací, edic (D. Čyževskyj), učebnic, přehledů literárních dějin, literárněvědné metodologii aj. Analyzoval i slavnou minulost kyjevské teorie literatury a její osobnosti; také o tom jsem ostatně ve svých recenzích nejednou psal.¹ V živých rozhovorech se Najenko zmiňuje o řadě ukrajinských spisovatelů, o detailech jejich vývoje a čtenářské recepce i o svém životě a díle a také o mezinárodních vztazích včetně brněnské slavistiky. Většina toho všeho by však byla spíše materiálem ke kritickému zhodnocení z pozice skutečného literárněvědného ukrajinisty, jímž nejsem. I když moje pojetí literatury se od Najenkova v lecčems liší, považuji Najenka a jeho literárněvědnou tvorbu za dobrý příklad a model hodný následování, ale nejsem si jist, zda se tím budou mladší a mladí ukrajinští literární vědci řídit: asi budou jeho tvorbu hodnotit jako konzervativní a úporně prosazovat (což už dělají) zcela nové pohledy, a to buď vyhraněně nacionální, nebo vyčpěle postmodernistické, a hledat a nacházet v ukrajinské literatuře, co tam možná ani není. V tomto smyslu je Najenkova střízlivější racionalita a obezřetné modelování ukrajinskosti a jejích skutečných hodnot v literatuře samo inspirativní hodnotou, která překračuje hranice Ukrajiny a ukrajinistiky, neboť podobné problémy řeší i v jiných zemích s podobnými dějinami.