Ivana Denčevová, Michal Stehlík a kol.: Rozděleni železnou oponou. K vydání připravil Milan Pokorný. Radioservis, Praha 2015.

Ivo Pospíšil

Zdálo by se, že tyto příběhy už překryl milosrdný čas a tváří v tvář novým katastrofám jsou už zapomenutou minulostí. Tak to bývá. o to cennější je takové drsné příběhy rodin českých disidentů rozdělených železnou oponou připomínat. Hlavní autoři a jejich kolegové vytvořili působivý celek doplněný rozsáhlým cédéčkem (stopáž 166 minut), který zpracovává příběhy několika lidí; a co je důležité, vše je doprovozeno vysvětlujícím úvodem s popisem historických souvislostí – to je důležité zejména pro ty, kteří ty doby nepamatují. Lidé, kteří zažívali drastické rozdělení svých rodin, jsou Sláva Volný a jeho syn Sláva Volný ml., Jiří Gruša a jeho syn Václav Gruša, Jiří Němec a jeho syn David Němec, Pavel Landovský a jeho syn Jakub Landovský, Zdeněk Mlynář a jeho syn Vladimír Mlynář, Otta (Otka) Bednářová a její synové Jan a Jiří. Struktura každého portrétního oddílu je velmi podobná: kromě osudů dvou či více aktérů je tu ještě studie takříkajíc „ze strany“, odborně nebo memoárově pojatá zpráva o tom, jak byli vedeni v hlášeních Státní bezpečnosti. Takto ke knize přispěli další autoři, např. Aleš Havlíček. Jiří Hoppe, Mojmír Jeřábek (v dobře, působivě napsané stati o Jiřím Grušovi, jehož spisy v Brně edituje), Vladimír Just, Tereza Pavlíčková, Lída Rakušanová a řada dalších. Text provokující k přemýšlení o lidském osudu, o oběti, trvání na svém přesvědčení, o lidské odvaze a svědomí. Osobní poměry zmíněných postav nebyly většinou nijak urovnané: často zakládali více rodin, k čemuž vedl nejen disent a pronásledování státní mocí, ale i předchozí život. Současně se tu ukazuje při vší důslednosti a krutosti i zřetelná chaotičnost státní moci, která vůči nim zasahovala různě, často až nepochopitelně: někdy vězněním, zadržováním, legálními i nelegálními domovními prohlídkami trvajícími často desítky hodin i brutálním násilím, jindy zase umožňovala vycestovat, studovat v zahraničí (obvykle po nějaké vysoké zahraniční intervenci), na druhé straně protiprávně odebírala pasy, nepouštěla ani na pohřeb nejbližších. Zajímavý je v tomto ohledu příběh Vladimíra Mlynáře a jeho pokus setkat se s otcem. Dalším aspektem jsou různé osudy, politické názory a exilové a polistopadové angažmá těchto osobností; zde bychom neměli ustrnout jen na sběru materiálu a jeho registraci, ale nutná bude zevrubná, opravdu víceoborová analýza. Příslušné instituce tu jsou, takže jejich bádání by mohlo výrazně i v obecné rovině posílit naše znalosti lidské situace ve vyhrocených poměrech: ostatně nejde jen o minulost, ale hlavně o současnost a budoucnost. Co lze ještě ocenit: dobré výtvarné provedení knihy, obrazovou dokumentaci a hlavně vynikající redakci.