Mariusz Surosz: Ach, ty Češky! Praha: Mladá Fronta. 2017.

Polský publicista Mariusz Surosz ve své další knize Ach, ty Češky! na příkladu osmi zajímavých žen (herečky Adiny Mandlové, sportovkyně Věry Čáslavské, manželky pilota RAF Trudie Bryksové, farářky Petry Šáchové, Miloslavy Žákové, narozené na Volyni, Elżbiety Rusnok, žijící na Těšínsku, vědkyně Růženy Vackové a výtvarnice Zdeny Kolečkové) přibližuje čtenáři moderní české dějiny a zajímavé české osobnosti.

Surosz ovšem neukazuje ve své knize žádnou esenci češství, neukazuje typickou Češku (v tom je podle mého soudu název knihy zavádějící), ale komplikovanost a barevnost českých dějin, které nebyly dějinami jen Čechů, ale i sudetských Němců, Poláků na Těšínsku a dalších (Britka Trudie Bryksová, chybí ale zástupce Slovenska). Slovy Ludvíka Vaculíka v úvodu knihy: „Každý z nás je trochu Němec a trochu Slovák“ (s. 10). Spisovatel Češkami chápe obyvatelky českého státu, které nemusely nutně ovládat češtinu.

V takovém případě autor knihy záhy narazí na celou řadu negativ, traumat, které českou společnost tíží, nebo by tížit měla, křivd, kterých se Češi dopustili na sobě i na jiných (pogrom v Ústí nad Labem v červenci 1945). Publicista zdařile na pozadí lidských životů vypráví vlastními slovy „euforie a deprese“ moderních českých dějin (obzvlášť si všímá úředních změn místních názvů za různých režimů). V knize popisuje osudy Volyňských Čechů (Žáková), konfliktní soužití na Těšínsku (Rusnok), nacistickou okupaci a československý odboj (Mandlová, Vacková), vyhnání sudetských Němců (Kolečková), stalinistické čistky (Bryksová, Vacková), normalizaci (Rusnok, Šáchová, Žáková). Už jen výčet jmen v závorkách ukazuje tragičnost českých dějin ve 20. století, umocněn je napínavým vyprávěním, kde se prolíná autobiografie s popisem míst a historií.

Dějiny jsou v knize popisovány jako zkouška. Hrdinky nejsou trpnými postavami a snaží se v této zkoušce obstát, aktivně se postavit historii a bojovat za lepší budoucnost, přinejmenším pro sebe. Daří se jim to, ovšem za cenu nepochopení a nenávisti společnosti nebo rozpadu mezilidských vztahů ve svém nejbližším okolí.

Mariusz Surosz napsal literárně poutavou a silnou knihu, v níž nezůstává jen na povrchu historických událostí a společenských jevů, ale bolestně upozorňuje na tíživé dědictví moderních dějin, na prolitou krev ve střední Evropě. Český překlad důstojně drží vysoko nastavenou laťku knihy, která původně vyšla v sousedním Polsku.

Jan Škvrňák

Mgr. Jan Škvrňák je doktorandským studentem české historie na FF MU, současně vyučuje polské dějiny tamtéž. Profesně se věnuje hospodářským a sociálním dějinám středověku a také česko-polským dějinám.

Kontakt: jan.skvrnak@gmail.com