SÝS, K. – MIKULÁŠEK, A. Spiknutí konkávních nosů. Křenovice: Kmen – Tribun EU, 2021.

Oba editoři a současně spoluautoři uvádějí tento pozoruhodný svazek těmito slovy: „Kniha, kterou otevíráte, reaguje na – mírně napsáno – defektní jevy současné tzv. posthumánní společnosti, které se projevují v různých oblastech našeho života, včetně onoho internetového, virtuálního. Patří k nim samozřejmě mimo jiné, také zcela reálně sílící antisemitismus v podobě interiorizovaného životního kompasu, světového názoru, v němž se koncentrují nejrůznější polopravdy a celé předsudky, které v ,lepším’ případě ústí do paušálního obviňování židů/Židů jako etnických, náboženských, politických či jiných židovských identit (ale i domnělých židovských identit) z kdečeho, od světovlády až po parazitismus, v horším pak do pogromů a vyvražďování“ (s. 5). Shromáždili tu různé příspěvky různých autorů, které, jak uvidíme i jinde, „nespojuje nic jiného než ona svoboda myšlení a v jejím rámci pak elementární, o fakta opřená potřeba ukazovat různé stránky – a důsledky – hlavně protižidovských předsudků, především v perspektivě aktuálně i historicko-dokumentární nebo privátně zkušenostní“ (s. 6). Je to počtení, jak je dnes zvykem psát, „výživné“. Ukazuje se – a není to tajemství – že v evropském i jiném organismu leží dávná sedlina nenávisti a dobře skrývaných výkřiků dost pevně a ty jsou spojeny s názory, za které se potom jejich původci stydí. Někdy je to dobově podmíněno, někdy k tomu byli svedeni nebo přinuceni celkovou společenskou atmosférou, někdy si tak vypořádávali osobní účty pod záminkou, kterou jí dali doboví ideologové. Někteří autoři již dříve a nejednou šokovali čtenáře uváděním toho, co řada českých novinářů a spisovatelů napsala v období druhé Česko-Slovenské republiky a Protektorátu Böhmen und Mähren a dost bychom se divili, i když v některých případech můžeme přistoupit na polehčující okolnost přinucení nebo připodepsání pod údajně cizí text, všechno bylo možné. Ale i tak to je šokující. V případě antisemitismu jde o předsudky a názory, které se vyskytují v podstatě u všech evropských i jiných národů, je však pravda, že někde jsou silnější a někde slabší. Řekl bych, že české prostředí zásluhou osvícených jedinců si přece jen vypěstovalo určitý odpor k antisemitismu, i když ne zcela. Výroky našich židovských spoluobčanů o chování některých Čechů v uvedených obdobích našich dějin a koneckonců svým způsobem i v 50. letech 20. století – když ovšem pomineme proslulý pražský židovský pogrom z 18. dubna 1389 popsaný Aloisem Jiráskem v románu Mezi proudy a další diskriminace a nespravedlnosti a rakousko-uherský antisemitismus, jehož jsme byli součástí, a v různých kampaních, které už byly u nás dostatečně „popularizovány“ – nebudí zrovna hrdost. Svědčili o tom Karel Poláček, Hugo Haas, ale i jiní, méně známí jedinci.

Jednotliví autoři svazku pojali toto téma po svém. Stejně jako kdysi zaznamenal proslulé výroky českých osobností podporu nacismu – i tu se Karel Sýs koncentroval na „včerejší“ slova našich spoluobčanů. Zdráhám se i byť jen jmenovat ty veličiny české literatury, které se pod ně podepsaly; je to jistě vytrženo z kontextu – to by mohla být jedna z námitek – ale jde o věci tak jasné, že je nelze popřít. Řada výroků anonymních pochází ovšem z Arijského boje. V této souvislosti vzpomenu na Čapkovu reakci na obvinění Jakuba Demla, že slova Otokara Březiny, uváděná v jeho publikaci (Mé svědectví o Otokaru Březinovi, 1931) se nezakládají na pravdě – Čapek, jak víme, se vyjádřil na Demlovu obranu. Je tu mnoho kalu zvednutého ode dna a tak se v něm již nebudeme rýpat. V další části zaznamenal Alexej Mikulášek dnešní různé internetové diskuse – ani to není nijak útěšná četba. Autor záznamů se postupně stal spoluautorem a koeditorem dvou slovníků (GLOSÍKOVÁ – MIKULÁŠEK – SCHULZ, 1998, 2002. Viz naše recenze: POSPÍŠIL, 1998, 2003) a samostatné publikace o židovské problematice (MIKULÁŠEK, 2000).

Kniha je vnitřně členěna na jednotlivé oddíly označené docela nápaditě, přičemž oddíl Žid či nežít? tvoří vlastní jádro svazku a soustřeďuje různé žánrové útvary několika autorů, mezi nimiž najdeme lidi různých profesí, životních osudů a názorů. Oddíl zahajuje Výzva Unie českých spisovatelů, následují pak texty Karla Sýse (Židobolševismus, bolševismus, ismus…), Eva Frantinová přináší povídkové črty, z nichž jedna dala pojmenování celému oddílu, sarkasmem se vyznačuje příspěvek slovenského spisovatele Pavla Janíka o „seznamech“ Židů, které se kdysi objevily na Slovensku, Jiří Jírovec píše o náboženské výchově na začátku 50. let, Vlasta Rut Sidonová vyniká povídkou Afričan, Stanislava Kučerová hájí Jana Nerudu obviňovaného z antisemitismu, působivý je také příspěvek neurologa prof. Pavla Kalvacha, Vladimír Kolár uvádí stať svého otce o antisemitismu v československém vojsku v Británii za druhé světové války, František Jaromír Setnický přispěl úvahou o kořenech antisemitismu, slovenský spisovatel Anton Baláž se zamyslel nad rolí Osvětimi ve své tvorbě a přispěl reflexí o Juraji Špitzerovi, Petr Žantovský analyzoval antisemitismus v českých médiích po roce 1989 a v závěru zhodnotil celou situaci v ČR a srovnal s jinými minoritami a imigranty a nabídl citlivější diferenciaci. Svazek je všehochutí žánrovou, stylovou, jazykovou i oborovou, ale jinak to – vzhledem k široké koncepci – asi nešlo. Zaujaly mě retrospektivní úvahy (Baláž), také beletrie (Frantinová, Sidonová), faktografie (Sýs, Mikulášek), ale i apologie (Kučerová) a hlavně mediální analýzy (Žantovský): trochu mi tu chybí nějaká hlubší teoretická a historická studie vycházející ze současného stavu takové diskuse – hic Rhodus hic salta.

Literatura

GLOSÍKOVÁ, V. – MIKULÁŠEK, A. – SCHULZ, B. a kol. Literatura s hvězdou Davidovou. Slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století. Praha: Votobia, 1998.

GLOSÍKOVÁ, V. – MIKULÁŠEK, A. – SCHULZ, B. a kol. Literatura s hvězdou Davidovou 2. Slovníková příručka k dějinám česko-židovských a česko-židovsko-německých literárních vztahů 19. a 20. století. Praha: Votobia, 2002.

MIKULÁŠEK, A. Antisemitismus v české literatuře 19. a 20. století. Teoretická a historická studie. Praha: Votobia, 2000.

POSPÍŠIL, I. Druhý díl Literatury s hvězdou Davidovou. KAM-příloha 2003, č. 3, s. VIII.

POSPÍŠIL, I. Literatur mit dem Davidstern. Germanistisches Jahrbuch Tschechien – Slowakei 1998. DAAD – Deutscher Akademischer Austauschdienst, Reihe Germanistik, Neue Folge 6, herausgegeben von M. Berger (Berlin), K. Krolop (Prag), M. Papsonová (Prešov). Brücken-Verlag, Berlin/Prag/Prešov 1998, s. 291-292.

Ivo Pospíšil