Jan R. Hrdina: Bohemané: prvních tisíc let českých dějin: Keltové, Germáni, Slované. V Praze: Cosmopolis, 2024. ISBN 978-80-271-3991-0.

V současné době se na trhu objevuje vysoký počet knih věnujících se tématu dějin, ať už domácích nebo světových. Mnoho autorů odborné literatury i beletrie sahá po historických pramenech, nechává se inspirovat nebo přímo zasazuje děj svých příběhů do různých historických epoch. Můžeme vidět stále vysokou popularitu skandinávských a keltských příběhů, bájí a legend mezi čtenáři. Jsou ale také autoři věnující se více „domácím tématům“ a svou pozornost soustředí na Slovany. Za poslední dvě dekády můžeme uvést příklady: Encyklopedie slovanských bohů a mýtů (Profantová, 2000), České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu (Měřínský, 2002), Slované v Čechách: archeologie 6.–12. století (Lutovský, 2009), Slované (Beranová, 2015), Bohovia starých Slovanov (Kuzmišín, 2020), Hlaholské písemnictví v Čechách doby lucemburské (Čermák, 2020), Temné počátky českých dějin: Odkud k nám přišli a jak žili první Slované (Kačer, 2021) nebo Kruhy starých Slovanov (Kuzmišín, 2021), a to je jen krátký výčet některých českých a slovenských autorů.

V dubnu 2024 se k seznamu děl zaměřených na nejstarší české dějiny přidává další publikace, jejímž autorem je Jan Hrdina – absolvent oboru historie a klasické archeologie na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně a University of Groningen v Nizozemí. Kromě publikování se věnuje i překladu a pracoval též jako redaktor a fotograf (Hrdina, 2019). Podílel se na přípravě expozic v pražských památkových objektech, na projektu pro podporu výuky dějepisu i na projektech filmových a dokumentárních. Z jeho dalších knih můžeme jmenovat např. Skotskem po stopách seriálu Cizinka. Jan Hrdina totiž patří k předním českým odborníkům na dějiny a kulturu Skotska.

Pro některé čtenáře mohlo být překvapením, když další publikace z pera Jana Hrdiny nebyla zaměřena na Skotsko, ale tematicky „zůstala doma“. Kniha vracející se na samé počátky osídlení dnešního českého území nabízí čtenáři unikátní exkurz do nejstarších etap našich dějin ve čtyřech velkých kapitolách – Země Bójů, Na hranicích impéria, Ve stopách praotce Čecha a První z rodu Přemyslova, které jsou dále rozděleny na menší podkapitoly.

V úvodu knihy autor odkazuje na slova Dušana Třeštíka (1993–2007), specialisty na dějiny raného středověku ve střední a východní Evropě: „Historický fakt neexistuje. Je mrtvý a bezejmenný, dokud není postaven do souvislosti s ostatními, dokud se nestane součástí příběhu. Všechny ty příběhy nejsou jenom příběhy „o něčem“, ale především „pro někoho“, jsou to naše příběhy, říkají nám, kdo jsme.“ (s. 7)

Hned na prvních stránkách Jan Hrdina vyjadřuje souhlas s Třeštíkem (Třeštík, 2001), přiznává velký zájem právě o příběhy, díky kterým můžeme (alespoň částečně) zjistit, kdo jsme a kam patříme, a také nastiňuje existenci mnoha fascinujících otázek. Na některé jsme odpovědi našli, na jiné odpovědi hledáme a na některé možná už nikdy odpovědět nedokážeme. Možná právě tato poslední kategorie otázek je pro mnoho lidí dnes natolik fascinující.

V první kapitole knihy nazvané Země Bójů autor čtenáře seznamuje s našimi keltskými kořeny. Stejně jako doboví autoři, i Jan Hrdina označuje obyvatele naší země jako Bohemany – ty, kteří žili v srdci Evropy, a patří sem Kelti, Germáni i Slované. Čtenář se dozvídá o lokalitách, kde Bohemané žili, jakou měli kmenovou hierarchii a styl života. Zajímavé jsou jistě úryvky textů Tita Livia, kterými je kapitola proložena. Dozvídáme se i jak byli Bohemané vnímáni svými sousedy, a hlavně pak římskými vojevůdci, kteří měli možnost se s nimi setkat. Díky Caesarovým Zápiskům o válce galské se nám dodnes dochovaly informace o Hercynském lese, oblasti, kde Bohemané žili.

V podkapitole Zlatý věk keltských Čech cestujeme prstem po mapě a pomyslně navštěvujeme nejvýznamnější místa našeho území spojená s Kelty. Autor popisuje jednotlivá místa, která Bohemané obsadili, jejich polohu, rozlohu i význam. Největší oppida na Závisti a u Stradonic představovala významná centra moci. Jan Hrdina provádí čtenáře i uvnitř oppida. V druhé podkapitole totiž nalézáme příběh smyšleného oppida Duirodunum a bójského žoldnéře Boiomara. Tento příběh přidává kapitole na čtivosti a dle mého názoru je skvělým prostředkem pro povzbuzení čtenářovy představivosti. S fiktivními postavami vyprávějícími příběh se pak setkáváme ještě ve čtvrté podkapitole s názvem Soumrak Bójů, kde autor opět představuje žoldnéře Boiomara, ale v kontrastu staví perspektivu římského centuriona X. legie. Na závěr první velké kapitoly publikace jsou uvedena doporučení, kam se podívat po stopách našich Keltů (Na cestě za Kelty, Živá historie).

V části publikace nazvané Na hranicích impéria se čtenář na prvních stránkách seznamuje s tím, jak Tacitus, římský dějepisec, charakterizuje Germány. Touto citací autor otevírá druhou velkou kapitolu publikace. Seznamujeme se s Marobudem, prvním vládcem na českém území, kterého známe jménem. Vzhledem k tomu, že prameny o něm nic moc neříkají, Jan Hrdina čtenáře opět vyzývá k troše představivosti a předkládá mu příběh, jak by na svůj život mohl Marobud vzpomínat, když víme, že byl vychován v Římě. Dále nás druhá kapitola vede drobnějšími podkapitolami po stopách Markomanů a Langobardů. Autor popisuje postup římských legií, jejich střety s těmito kmeny až po expanzi do Británie. Sledujeme vznik provincie Marcomannia, kudy naším územím postupovaly římské jednotky a kde máme potvrzenou existenci římských táborů (Ivaň, Drnholec, Brno-Modřice,…). Na konci druhé kapitoly nechybí doporučení k cestování pod názvem Na cestě za Germány a Živá historie.

Třetí kapitola publikace nás vede Ve stopách praotce Čecha. Čtenář se seznamuje s okolnostmi příchodu Slovanů do naší kotliny. V prvních částech třetí kapitoly autor odkazuje na Kosmovu Kroniku českou sepsanou ve 12. století. Od Avarů přes příběh kupce Sáma a dále přes útoky Franků se dostáváme až k Velké Moravě a cyrilometodějské misi. Na závěr třetí kapitoly nás autor zve Na cestu za Slovany na taková místa jako je Divoká Šárka, Mikulčice, Klučov, Kopčany a další.

Čtvrtá a také finální kapitola publikace – První z rodu Přemyslova – obsahuje popisy událostí sjednocování Čech a vzniku Přemyslovského panství. Krok za krokem se čtenář seznamuje s událostmi vzniku rodu Přemyslovců, politickými událostmi až po bratrovraždu Václava Boleslavem a skutečnostmi, jak se sv. Václav stal patronem české země. Dále pokračuje popisem Boleslavovy vlády až po konec Přemyslovců. Kapitola je obohacena smyšleným rozhovorem s kronikářem Kosmou a citacemi z kroniky Dětmarovy. Závěrečné stránky kapitoly jsou v podstatě diskusí o tom, jak by se vyvíjel proud dějin dál, kdyby vládli Vršovci. I v této kapitole nacházíme na konci doporučení, kam se vydat Na cestě za prvními Přemyslovci.

Autor čtenáři nabízí hluboký, chronologicky uspořádaný exkurz, ve kterém se nelze ztratit. Orientace v textu je snadná díky logické struktuře knihy a v neposlední řadě také autorově stylu psaní přístupném čtenáři. Celá kniha se čte jako jeden poutavý příběh. Ačkoliv je autor specialista ve svém oboru, fakta předkládá čtenáři dostupně a živě. Proto si, dle mého názoru, titul oblíbí i laická veřejnost. Můžeme získat dojem, že držíme v rukou historickou detektivku, která je ale zároveň kvalitním odborným textem. Hrdina totiž odkazuje na staré písemné památky – Zápisky o válce galské, Kosmova kronika, Dětmarova kronika aj., na další autory od antiky (např.: Gaius Iulius Caesar, Titus Livius, Hérodianos, Tacitus) po současnost (např.: Beranová, Doležel, Lutovský, Plch), historiky a další specialisty zaměřující se na nejstarší období českých i světových dějin, a to s cílem dokreslit situaci dosavadního zkoumání. Díky tomu se čtenář dobře orientuje v tom, v jakých literárních památkách se objevují první zmínky o osídlení našeho území, o kmenech, které zde žily, jakým způsobem se zapsaly do historie, jaké byly provedeny výzkumy, s jakými teoriemi pracovali jednotliví autoři. Pro příklad uvádím teorii historika Rudolfa Turka, který v 60. letech 20. století rekonstruoval kmenové osídlení české kotliny, kde mělo, podle něj, žít 13 kmenů. Jeho teorii pak logicky vyvrátil již zmiňovaný Dušan Třeštík (s. 170).

Domnívám se, že kniha se stává jedinečnou díky doporučením, kam se dnes čtenáři mohou vydat na výlet. Autor na konci každé velké kapitoly připsal malou kapitolu Živá historie, kde předkládá seznam míst doplněný popisy, kam se dnes vydat, abychom nejen četli o zajímavých historických událostech, ale spojili si je i s reálnými lokalitami, což knize a samotnému jejímu čtení dodává nový rozměr.

Publikace Bohemané představuje spojení tří důležitých faktorů – kvalitního historického obsahu, přístupného, čtivého stylu psaní, inspirace pro čtenáře k procestování památných míst našeho území. Kombinací těchto prvků autor docílil originální publikace, která se jeví zajímavou pro odbornou i širokou veřejnost.

Tereza Bojanovská

Literatura

HRDINA, Jan R. (2019). Skotský svět. [online]. [cit. 2024-12-12]. Dostupné na: https://www.skotskysvet.cz.

TŘEŠTÍK, Dušan: Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791–871. Praha: NLN, 2001. ISBN 80-7106-482-3.