Obrazy vítězí: umění a kult v Arménii 7. století

V přednášce Veroniky Džugan Hermanové se společně podíváme na monumentální malířství raného středověku na jižním Kavkaze, tedy na fresky a mozaiky ze 7. století nacházející se v dnešní Arménii, Gruzii a Turecku. Tyto malby byly dlouho opomíjeny, což také částečně zapříčinilo, že se do dnešních dnů dochovaly pouze fragmentárně. Ovšem i přes jejich velmi špatný stav se podařilo zjistit, že v apsidách katedrál v Mren, Aruči a Tsromi se nacházejí malby stojícího Krista držícího svitek s nápisem z Janova evangelia. V chóru jsou tyto obrazy doplněny postavami apoštolů, Matky Boží a proroků. Celá kompozice byla předchozími badateli označena za scénu Krista předávajícího zákon (neboli Traditio legis), která v kombinaci s okolními obrazy tvoří kompozici Nanebevstoupení Páně. Při bližším zkoumání ikonografie je však třeba takové závěry odmítnout. Prvním krokem přednášky proto bude správné rozklíčování ikonografie daných obrazů. Pomůže nám k tomu mimo jiné podrobná analýza jejich architektonického kontextu a nápisů. Poté se na malby podíváme jako na historické dokumenty a prozkoumáme jejich historický kontext. Autorka přednášky je přesvědčena, že dané obrazy svědčí o vzájemných vztazích mezi arménskou a byzantskou církví během 7. století. Současně však tyto monumenty a jejich výzdoba slouží jako příklad vynikající kvality umělecké produkce na jižním Kavkaze – tedy v oblasti, která byla dlouho považována za periferní, a její umění za druhořadé. Cílem této přednášky je proto ukázat, že umění jižního Kavkazu nejenže nebylo méně kvalitní, ale naopak se svým uměleckým a technickým provedením dokonale hodilo ke svému prostředí. Monumentální malířství tvořilo pomyslný most mezi východními církvemi a byzantskou církví a hrálo klíčovou roli v diplomatických vztazích mezi zeměmi jižního Kavkazu a Byzantskou říší.