Tvář vody: voda v hudbě a zpět

Neformální přednáška Tvář vody s prof. Milošem Štědroněm a doc. Vladimírem Maňasem přibližuje průniky vodního elementu do umění a zpět. Voda je jako jeden z přírodních živlů častým inspiračním východiskem uměleckých děl. Její motivy nacházíme v malbě, sochařství, filmu, literatuře, a samozřejmě i hudbě. Inspirace může být přitom různorodá. Herman Melville v Bílé velrybě (jak zní český překlad významného amerického románu Moby-Dick) používá oceán jako metaforu pro neznámé a nepředvídatelné, britský romantický básník William Wordsworth ve svém mistrném Preludiu zase popisuje vodu jako symbol změny a duchovní obnovy. V malířství se vodní motivy objevují v dílech impresionistů, zastoupené třeba Lekníny (Les Nymphéas), řadou více než dvou set obrazů hladiny rybníka s květy leknínů od Claude Moneta. Opomenout nesmíme ani Hokusaie Kacušiku, jehož Velká vlna u Kanagawy ze sbírky dřevotisků Třicet šest pohledů na horu Fudži je ikonickým vizuálním prvkem přesahujícím do populární kultury. Přirozeně se téma vody propisuje i do environmentalistiky a architektury, která živel tematizuje v mnoha perspektivách. Od antických lázní ve starověkém Římě přes zadržování vody skrze poldery a přehrady až po krajinotvorné prvky a samotné využití v rámci návrhů a designů.

V případě hudebního umění to není jen Smetanova Vltava, tematizující vodu jako programní námět díla. Známá je Händelova Vodní hudba, která vznikla původně jako „zvuková kulisa“ k projížďce krále Jiřího I. po řece Temži, stejně tak Debussyho symfonická báseň La Mer se sugestivními větami Od úsvitu do poledne na moři, Hra vln a Rozhovor větru s mořem. Neopomeňme třeba také Wagnerovo Rýnské zlato z operního cyklu Prsten Nibelungův. Samostatnou kapitolou je téma slz: mohou být vnímány jako symbol emocí, bolesti, ztráty nebo radosti, a voda je přirozeným prvkem, který je spojen s vyjádřením těchto emocí. Ve slavné árii Erbarme dich, mein Gott („Smiluj se, můj Bože“) z Bachových Matoušových pašijí se zpívá: Tränen, Kummer, Not, Angst und Tod („Slzy, starosti, nouze, strach a smrt“). Samotný termín Lacrimosa – část requiem – odkazuje na téma slz, skrze odvozené lachrymae pak prostupuje i do světského prostoru (připomeňme ve zkratce píseň Flow my Tears od renesančního britského autora Johna Dowlanda).

To a mnohem více bude předmětem interaktivního setkání, které rozvíjí stejnojmenný koncert souboru Ensemble Opera Diversa konající se téhož dne v prostorách Moravské zemské knihovny od 19:00. Sólistkou večera je absolventka FF MU harfenistka Dominika Kvardová.