Norové prchající přes hranice do neutrálního Švédska. Aby našli cestu skrze husté lesy, využívali pomoci odbojářů a takzvaných grenseloser – převaděčů. Vzhledem k tomu, že Børli žil a pracoval velice blízko hranic, bylo pouze přirozené, že fungoval také jako grenselos.

Zdroj: Sverre Eier

Poděkování za účast bojích proti okupujícímu Německu podepsané od norského krále Haakona VII. Børli se účastnil bojů u Vardalu hned po vyhlášení mobilizace v dubnu 1940. Později ho musela rodina přesvědčovat, aby si pro poděkování a s ním spojenou finanční odměnu přišel, nepovažoval své činy za nějak důležité – dělal jen to, co bylo potřeba.

Zdroj: Sverre Eier

Børheim, dům, ve kterém Hans Børli žil od roku 1962 do své smrti v roce 1989. Uvnitř stojí slavný modrý stolek, na kterém napsal většinu svých básnických sbírek. Návštěva tohoto místa byla naprosto magická: byl to úplně obyčejný domeček, bez jakékoli extravagance, která by naznačovala, že uvnitř žil básník. Výhled z oken nebyl nijak nádherný a člověk si uvědomil, jakou schopnost vidění Børli musel mít, když ten svět okolo viděl tak, jak to známe z jeho básní.

autor fotografie: Jitka Peloušková

U vězeňského tábora Jørstadmoen u Lillehammeru, kde byl Børli krátce vězněn v roce 1940. Tábor sloužil převážně pro ruské zajatce, kteří nyní, poté, co byli upracováni k smrti nebo zemřeli na nějakou nemoc, odpočívají na hromadném hřbitově vedle tábora. V dnešní době je tábor objektem norské armády Forsvaret.

autor fotografie: Jitka Peloušková