Hned v úvodu zhruba dvouhodinové debaty dostala každá z kandidátek dvacet minut na představení svých plánů a týmu. „Mám silný tým, promyšlenou vizi a dostatek energie,“ uvedla na úvod své řeči Markéta Kulhánková. Další z uchazeček, Irena Radová, při představování programu zase vyzdvihla svou vizi moderní fakulty otevřené dialogu. „Vnímám vnitřní potenciál a sílu fakulty proměňovat se a rozvíjet se přirozeným evolučním způsobem,“ řekla. Zřejmě tak reagovala na slova své protikandidátky o nutných změnách, které ve výsledku přinesou větší stabilitu.

Za jedno ze svých stěžejních témat obě považují oblast studijní agendy. Tým Kulhánkové se v případě úspěchu plánuje zaměřit na podporu individualizovaného studia a cílevědomých studentů. Chce zvlášť proděkana pro bakalářské a magisterské studium, přičemž součástí této agendy by také mělo být studium učitelství.

Podobu studia učitelství lze přitom považovat za palčivý fakultní problém. Podle Kulhánkové oblast vyžaduje zvláštní péči. „Uvědomujeme si, že je potřeba vyřešit řadu věcí. Zřizovat zvláštní resort zaměřený čistě na učitelství nám ale nedává smysl. Snižovalo by to význam dalších studijních programů,“ uvedla v reakci na avizovaný záměr konkurenčního týmu, který chce ustavit zvláštní proděkanku pro učitelství. Ta by se mimo jiné zabývala problematikou studijních praxí.

Změnit oba týmy také plánují organizaci studijního oddělení. „Studenti potřebují kvalitní poradenství. Musíme snížit jejich podíl na jednu referentku,“ myslí si docentka Radová. Pracovníci studijního oddělení podle ní nemají pouze odpovídat na dotazy studentů. V případě úspěchu chce také dále zachovat a rozvíjet institut fakultního studijního poradce. Tým Kulhánkové chce zase studenty mezi studijní referentky rozdělit podle studijních programů. Dosud funguje dělení podle abecedy.

Studijní nabídku nicméně žádný z kandidujících týmů nijak zásadně rozšiřovat neplánuje. Debatující se shodli, že prostor pro výraznější růst už není. Petr Dytrt z týmu docentky Radové naopak upozornil na studijní programy, které se potýkají s nízkým počtem studentů. Otevřít se podle něj mají zahraničním studentům. „Měli bychom je akreditovat v cizím jazyce,“ řekl.

Obdobné plány mají také členové protikandidujícího týmu, chtějí podporovat studijní programy v angličtině. Docentka Kulhánková zároveň avizovala snahu docílit alespoň jednoho předmětu v angličtině v každém studijním programu. Obecně se oba týmy shodly na nutnosti podporovat internacionalizaci. „Chceme být uzlem mezinárodních mobilit studentů a dalších pracovníků,“ nechala se slyšet Radová.

V oblasti vědy a výzkumu oba týmy prosazují komplexní systém poradenství a podpory. Docentka Radová považuje za důležité pevnější ukotvení vědecké rady a zlepšení komunikace mezi odděleními. „Musíme provést audit všech neakademických pracovišť a zjistit, jak fungují jednotlivé procesy. Úředníci musí vědět, co od nich očekáváme,“ řekla. Řešením podle ní mohou být přehledné návody a jakési checklisty na stránkách jednotlivých pracovišť.

Podle Ivana Folettiho z týmu docentky Kulhánkové zase fakulta potřebuje tajemníka pro vědu. „Musí to být vysoce kompetentní osoba, která do hloubky rozumí grantovým schématům, a která bude sjednocovat,“ myslí si. Radovou navrhovaný audit podle něj není potřeba. „Vlastně jsme ho již udělali, naší každodenní praxí,“ dodal s tím, že problém vnímá zejména v systémovém nastavení. Jeho vizi koordinátora vědy a výzkumu protikandidující tým odmítl. „Je to zbytečné. Zvládneme to vlastními silami,“ oponovala Radová.

Debata se také dotkla očekávané stagnace příjmů ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. „Pravděpodobně nás nečekají růžové zítřky,“ poznamenala v této souvislosti docentka Kulhánková. Fakulta se podle ní bude muset také vypořádat se silnějšími populačními ročníky, růstem cen energií či se zvyšováním mzdových tarifů. Peníze by ráda získala z podpůrných fondů. „Zamýšlíme se nad tím, co bychom mohli financovat třeba z operačního programu Jan Amos Komenský,“ doplnila.

I přes nepříznivý finanční výhled by obě uchazečky rády zlepšily třeba finanční podmínky doktorandů. Redukovat chtějí jejich počet. „Musíme se rozhodnout, jestli chceme méně doktorandů, ale kvalitních, kteří budou lépe zaplacení,“ poznamenala Radová. Podle docentky Kulhánkové se nové fakultní vedení musí zaměřit na kvalitu na úkor kvantity. Po vzoru Přírodovědecké fakulty MU navrhla zřízení zvláštního fondu, ze kterého by doktorandům plynul příplatek.

Vypořádat se obě také plánují s pracovišti, která zanedbávají vědu, nedokáží naplnit studijní program a zároveň ignorují ekonomickou realitu. „Nejdříve bychom se měli podívat, proč je pracoviště v červených číslech a následně mu pomoct se strategií, jak to zlepšit,“ nastínila možné řešení docentka Kulhánková.

Část debaty se také stočila k dlouho diskutovanému projektu fakultní školky, která má podpořit práci akademiček a akademiků s malými dětmi. Tým docentky Kulhánkové s ní počítá. „Potřebujeme najít vhodné prostory. Mysleli jsme na budovu K a L, kde je mimo jiné zatravněný vnitřní prostor,“ uvedla. Naopak tým docentky Radové chce spíše vyčkávat. „V blízké době vznikne školka při rektorátu. Uvidíme, jestli bude kapacitně dostačující,“ řekla Radová s tím, že v opačném případě je odhodlaná problém řešit.