Děkanka Filozofické fakulty MU Irena Radová při Slavnosti Týdne humanitních věd ocenila vynikající výkony akademických pracovnic a pracovníků i studujících. Součástí ceremonie bylo rovněž vyhlášení výsledků ankety, v níž členové fakultní komunity vybírali sovu, kterou fakulta adoptuje z brněnské ZOO.
Slavnost Týdne humanitních věd letos připadla na úterý 19. listopadu 2024. Krátkou přednáškou ji zahájil Dalibor Havel z Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU – loňský laureát Ceny děkanky za významný tvůrčí čin.
Setkání zpestřilo vyhlášení výsledků ankety, v níž fakultní komunita vybrala sovu, kterou fakulta adoptuje z brněnské ZOO. Nejvíce hlasů získal puštík bělavý.
Součástí Slavnosti Týdne humanitních věd bylo také zahájení výstavy posterů, které vznikly na základě prací studujících nominovaných do letošního ročníku Cenu děkanky. Prohlédnout si je můžete ve foyer budovy B2.
Týden humanitních věd je celorepubliková akce, jíž se fakulta od roku 2007 připojuje k mezinárodním oslavám Dne filozofie, který UNESCO stanovilo na třetí čtvrtek v listopadu. Letošní ročník nese motto Mít odvahu vědět, které odkazuje k výroku německého filozofa Immanuela Kanta a je inspirováno jeho výrokem v textu Co je osvícenství.
prof. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D.
Cenu získal za monografii The Origins of the Idea of Scientific Progress Bernard de Fontenelle and His Contemporaries, která vyšla v prestižní edici International Archive of the History of Ideas a v níž se soustředil na vysvětlení původu kategorie vědeckého pokroku. V textu odmítá stávající koncepce a přichází s vlastním vysvětlením, které vychází z originální interpretace francouzské vědy a filozofie přelomu 17. a 18. století.
Prof. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D., působí na Katedře filozofie FF MU. Ve svém výzkumu se zaměřuje na filozofické problémy, pojmy a kategorie, které hrály důležitou roli ve vývoji raně novověké vědy. V posledních letech se zabývá otázkou, jak raně novověcí filozofové chápali dějiny svého oboru a své postavení v průběhu kulturních dějin.
Mgr. Libor Zajíc, Ph.D., a kol.
Tým doktorandů a doktorandek z Historického ústavu FF MU se pod vedením Libora Zajíce soustavně věnuje výzkumu kulturních dějin piva a pivovarnictví. Během tří let jeho členové realizovali řadu popularizačních akcí a vytvořili CORE předmět Kulturní dějiny piva. Letos byli také přizváni do poradního výboru Českého svazu pivovarů a sladoven, s nímž usilují o zapsání českého pivovarnictví na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury, který je předstupněm k zápisu do UNESCO.
1. místo
Mgr. Jana Nenadalová, Ph.D.
On the role of sensory deprivation, social seclusion, and authority in the formation of religious experience
Vedoucí práce: doc. PhDr. Luboš Bělka, CSc.
Konzultant: Mgr. Jakub Cigán, Ph.D.
Jak lze přistoupit ke studiu náboženských zkušeností empirickými prostředky? Kognitivní a evoluční vědy o náboženství se v současnosti zaměřují na studium tzv. stavebních bloků jako základních a antropologicky univerzálních faktorů formujících prožitky považované za náboženské (nebo jinak zvláštní). Disertační práce se zaměřila na studium tří vybraných faktorů: smyslové deprivace, sociálního odloučení a vlivu autority v teoretickém rámci prediktivního zpracování. Na podporu obecných hypotéz odvozených z navrženého rámce provedla autorka dva originální empirické výzkumy: experimentální studii „pocitu přítomnosti“ související s širší problematikou detekce činitelů (a její možnou rolí při vzniku náboženských zkušeností) a kvalitativní etnografickou studii praxe tzv. terapie tmou. Práce doplňuje navržený teoretický rámec o nová empirická data a také na základě shromážděných poznatků a jejich širší teoretické kontextualizace diskutuje možnost teoretického obratu směrem k procesuálnímu chápání náboženských zkušeností.
Mgr. Jana Nenadalová, Ph.D., působí v Laboratoři pro experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) při Ústavu religionistiky FF MU. Odborně se zabývá kognitivní religionistikou, náboženskou zkušeností či alternativní spiritualitou. Je členkou redakční rady recenzovaného odborného studentského časopisu Sacra.
2. místo
Mgr. Eduard Lazorík, Ph.D.
Stredoveké rukopisné zlomky na Slovensku (paleografická, kodikologická a muzikologická analýza)
Vedoucí práce: doc. PhDr. Dalibor Havel, Ph.D., PhDr. Eva Veselovská, PhD.
Disertační práce analyzuje několik sbírek středověkých rukopisných fragmentů spjatých s územím Slovenska a snaží se je zasadit do kontextu dochovaných kodexů z daných lokalit. Nejprve se zaměřuje na Košice, odkud byly zpracovány zlomky z dominikánského kláštera a z Archivu města Košice. Druhá studie se soustředí na sbírky z Kremnice. Fragmenty byly nalezeny v rukopisech katolické fary, v městských knihách uložených ve Státním archivu v Banské Bystrici a v archivních úředních dokumentech. V další studii byly analyzovány rukopisy a makulatura kartuziánských klášterů Skala útočišťa a Lechnica. Poslední prozkoumanou sbírkou jsou inkunábule Slovenské národní knihovny. Práci doplňuje katalog, zpřístupňující všechny fragmenty, a obrazová příloha.
Mgr. Eduard Lazorík, Ph.D., působí na Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU. Odborně se mj. zabývá středověkou písemnou kulturou na Slovensku.
3. místo
Mgr. Terézia Porubčanská, Ph.D.
Looking over the Iron Curtain. A Theoretical and Methodological Exploration within the Comparative New Cinema History With a Case Study on Brno (Czech Republic), Antwerp and Ghent (Belgium)
Vedoucí práce: doc. Mgr. Pavel Skopal, Ph.D., prof. Daniël Biltereyst, prof. Philippe Meers
Disertační práce přispívá k rozvíjejícímu se paradigmatu nové historie kinematografie (New Cinema History), která upřednostňuje společenský a kulturní rozměr kinematografie před výlučným studiem samotných filmů. Práce integruje metody digitální vizualizace s cílem prozkoumat vzorce místní filmové distribuce a kultury v Brně, Antverpách a Gentu v polovině 20. století. Využitím pokročilých digitálních nástrojů v rámci nové historie kinematografie výzkum rozšiřuje analytický záběr komparativních studií a umožňuje hluběji pochopit, jestli jsou filmové preference formované vnucenými sociokulturními trendy, nebo jsou zakořeněné v lokálních tradicích.
Mgr. Terézia Porubčanská, Ph.D., působí na Ústavu filmu a audiovizuální kultury FF MU. Odborně se mj. věnuje dějinám kinematografie a sociokulturním fenoménům.
Mgr. Aleš Kupský
„Čekali lidé tej svobody“ Duchovní svět tajných nekatolíků a valašská evangelická rebelie na Podhostýnsku (1777–1781)
Vedoucí práce: PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D.
Diplomová práce představuje formou mikrohistorické sondy události rebelie tajných evangelíků v letech 1777–1781, které předcházely tolerančnímu patentu Josefa II., a to v kraji kolem dominantní hory a poutního místa Hostýn na pomezí Valašska a Hané. Sleduje nejen proměňující se dynamiku nepokojů v jednotlivých navzájem se odlišujících lokalitách, ale také formy odporu nekatolíků a celkově napjatou atmosféru, která panovala mezi katolickým a evangelickým obyvatelstvem. V neposlední řadě se zabývá specifickými prvky kultury tajných nekatolíků, jakými byly laické pobožnosti, „kacířské“ knihy nebo proroctví.
Mgr. Aleš Kupský studuje na Historickém ústavu FF MU. Svou diplomovou práci postavil na pramenech úřední provenience, které jsou dosud velmi málo badatelsky vytěžené. To mu umožnilo nahlédnout do duchovního světa evangelíků před vydáním tolerančního patentu z roku 1781.
Mgr. Patrícia Michalovičová
Threads of Consciousness: A Philosophical Analysis of AI Narratives in Literature, Film, and Video Games
Vedoucí práce: doc. Jeffrey Alan Smith, M.A., Ph.D.
Práce si kladla za cíl prozkoumat AI narativy a analyzovat způsoby, jakými filozofický koncept osoby ovlivňuje zobrazování a vnímání AI postav. Tvrdí, že tento koncept je důležitým tématem nejen v rámci samotných příběhů, ale také z hlediska toho, jak diváci a čtenáři reagují na tyto postavy. Práce zkoumá naratologické techniky používané k vyvolání afektivních reakcí i jak konkrétně tyto techniky ovlivňují to, zda jsou dané AI postavy vnímány jako osoby. Hlavní důraz je kladen na roli perspektivy, jakož i na způsoby, jakými se diváci identifikují s AI postavami či jak s nimi sympatizují a soucítí.
Mgr. Patrícia Michalovičová vystudovala anglický jazyk a literaturu na Katedře anglistiky a amerikanistiky FF MU. Ve své práci působivě dělí zkoumané fiktivní postavy do tří odlišných kategorií.
Mgr. Marek Štvrtňa
Bridges and misunderstandings: at the intersection of art, design and science, through the parallel sonification of textual data of a work in two languages
Vedoucí práce: PhDr. Michal Lorenz, Ph.D.
Práce se zaměřuje na problematiku sonifikace textových dat. Popisuje konstrukci experimentálního nástroje skrze design research metodologii, přičemž pomocí tohoto nástroje aplikuje sonifikační metodu earkonů, audifikace a sonifikace mapováním parametrů na dva textové datasety. Tyto datasety jsou sonifikované paralelně jako souběžná sonifikace. Skrze tzv. screwmeneutics přístup aplikuje sonifikační metodu na rozložení písmen, analýzu sentimentu a fonosémantiku. Taktéž používá sonifikaci jakožto teoretický objekt. Na základě pozitivních výsledků i potenciálu navrhuje zasadit nástroj do prostředí laboratoře digitálních humanitních věd a provést sérii experimentů.
Mgr. Marek Štvrtňa vystudoval informační studia a knihovnictví na Katedře informačních studií a knihovnictví FF MU. Ve své diplomové práci, jež překračuje hranice své disciplíny, se zaobírá nově se formující výzkumnou oblastí sonifikace dat, kvůli čemuž se musel vyrovnat s nedostatkem relevantních dokumentů.
Bc. Lucie Křivánková
Nejstarší nekrologia českých zemích jako odraz uchovávání paměti elit přemyslovské monarchie
Vedoucí práce: Mgr. Lukáš Reitinger, Ph.D.
Práce pojednává o vybraných českých a moravských středověkých nekrologiích, tedy liturgických knihách, do nichž si církevní komunity zaznamenávaly pro ně významné osoby, za které se na výročí jejich úmrtí modlily. Zaměřuje se na duchovní a světské osoby, které jsou v těchto nekrologických zápiscích vzpomínány, především na elity z rodu Přemyslovců a pražské i moravské biskupy. Cílem bylo na základě zapsaných jmen určit, co měla česká a moravská nekrologia společného a v čem se naopak lišila, a najít důkazy o starší nekrologické tradici, která byla předávána z generace na generaci.
Bc. Lucie Křivánková studuje učitelství historie pro střední školy na Historickém ústavu FF MU. Při zpracování své bakalářské práce kriticky zkoumala středověké prameny a na jejich základě dospěla k významným zjištěním.
Bc. David Kubíček
A Metasemantic Problem for Metaethical Ardent Realism
Vedoucí práce: doc. Mgr. Radim Bělohrad, Ph.D.
Práce se zabývá argumentem Mattiho Eklunda, ze kterého vyplývá metasemantický problém pro metaetický ardentní realismus. Argument je v práci představen a rovněž je vyhodnocena jeho platnost. Autor nejprve osvětlil, v čem spočívá a čím je motivován ardentní realismus, poté představil Eklundův argument a jeho důsledky pro ardentní realismus, dále nastínil a kriticky zhodnotil dosud navržená řešení tohoto problému a na základě tohoto kritického zhodnocení vyhodnotil, za jakých podmínek (a zda vůbec za nějakých) se ardentní realismus vypořádá se svým metasemantickým problémem.
Bc. David Kubíček studuje filozofii na Katedře filozofie FF MU. Orientuje se v řadě pokročilých filozofických teorií a mj. se osobně setkal s filozofem Mattim Eklundem, jehož argumentem se v práci zabýval.
Bc. Katarína Petreková
Fonetický přepis češtiny: Aplikace pro Android
Vedoucí práce: RNDr. Zuzana Nevěřilová, Ph.D.
Cílem práce bylo vytvořit aplikaci pro zařízení s operačním systémem Android, která umožní fonetickou transkripci textu z obrazu. Součástí práce je tvorba algoritmu pro fonetickou transkripci a jeho zapojení do aplikace, která využívá OCR pro Android dostupné v rámci Google Vision API. Vzniklá aplikace je pomůckou pro nerodilé mluvčí češtiny, kteří mají problém s výslovností. Práce zkoumá fonetický systém češtiny. Popisuje pravidla transkripce zohledňující asimilace znělosti a artikulace. Dále popisuje implementaci pravidel pro transkripci do mezinárodní fonetické abecedy. Výsledkem práce je aplikace TranscribeCzech implementovaná v jazyce Java, která umožňuje uživateli zobrazit fonetický přepis textu z obrazu přímo v reálném čase, a to ve formě mezinárodní fonetické abecedy.
Bc. Katarína Petreková studuje počítačovou lingvistiku na Ústavu českého jazyka FF MU. Ve své bakalářské práci provedla důkladnou lingvistickou analýzu, na jejímž základě vyvinula funkční aplikaci, která foneticky přepíše český text.
Při tradiční Slavnosti Týdne humanitních věd obdrželi studující ceny děkanky fakulty za vynikající kvalifikační práce. Udělena byla také cena za významný tvůrčí čin a za popularizaci humanitních a společenských věd.
Při tradiční Slavnosti Týdne humanitních věd obdrželi studenti ceny děkana fakulty za vynikající kvalifikační práce. Udělena byla také cena za významný tvůrčí čin a za popularizaci humanitních věd.
