Filozofická fakulta adoptovala sovu z brněnské zoo
Podpoří chov a ochranu ohroženého puštíka bělavého.
Pasování studentů historie, odborné přednášky, ale i kostýmová party nebo konference. Tyto a další akce organizačně zaštiťuje studentský spolek Masarykovi historici. Vznikl při Historickém ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity před třinácti lety a od té doby se stal nedílnou součástí svého domovského ústavu i celé fakulty.
Myšlenka založit Masarykovy historiky se zrodila na podzim roku 2009, a to u příležitosti vzpomínkové události k 17. listopadu. „Přišlo s ní několik starších spolužáků a uspořádali kostýmovou party. Nabídl jsem jim, že pomůžu, a začal ve spolku působit,“ vzpomíná na zrod uskupení Vojtěch Borek, který byl členem spolku šest let.
Na otázku, jakou pozici zastával, Borek nedává jednoznačnou odpověď. „Fungovali jsme na rovnoprávném a demokratickém principu. Byli jsme prostě skupina kamarádů, která společně pořádala akce, a když bylo třeba něco zařídit, někdo se přihlásil a udělal to. Často jsem přispíval svými kontakty na brněnské mládežnické oddíly, od nichž se daly vypůjčit různé rekvizity, při pořádání akcí pro studenty jsem také uplatňoval zkušenosti s organizováním dětských táborů. Všeobecně jsme v těch letech fungovali na principu, kdo má nějaký nápad, tak si ho také sám zorganizuje a bude akci velet, ostatní mu budou k ruce,“ shrnuje Borek.
„Mým starším kamarádům na Historickém ústavu chyběl spolek, který by byl primárně pro studenty. Chtěli ústav doplnit, rozkročit a propojit se studenty.“
Vojtěch Borek
spoluzakladatel Masarykových historiků
Borek na filozofické fakultě vystudoval historii, nyní pracuje jako redaktor populárně-naučných časopisů o vojenství ve vydavatelství Extra Publishing. Se spolkem je stále v kontaktu. „Mám čestnou funkci postaršího maskota, jenž vodí prváky na pasování, čehož si nesmírně cením. Jsem také patřičně hrdý na to, že jsem poslední dinosaurus, který má zatím stoprocentní docházku na zásadních akcích, což jsou podzimní pasování prváků a jarní kostýmová party,“ říká s úsměvem Borek, který si díky působení ve spolku našel manželku, přátele i cenné kontakty, jež využívá při své nynější práci redaktora.
Ambicí Masarykových historiků nebylo suplovat, či dokonce konkurovat činnosti katedry, ale spíše ji doplnit. „Mým starším kamarádům tehdy na Historickém ústavu FF MU chyběl spolek, který by tu byl primárně pro studenty. Chtěli jsme historický ústav doplnit, rozkročit a propojit se studenty. Projevovalo se to organizací akcí jak čistě vzdělávacích – různých exkurzí, setkávání s pamětníky, později třeba přednášek studentů pro ostatní studenty na téma jejich bakalářských či diplomových prací nebo prostě jen o tom, co je zajímalo, ale na druhé straně i čistě společenských událostí jako pasování prváků,“ dodává Borek a připomíná rovněž někdejší pořádanou soutěž O poklad TGM, což byla variace na televizní soutěžní pořad O poklad Anežky České.
Pasování prváků v pojetí spolku Masarykovi historici přibližuje Stanislav Hasil. „Na jiném místě, než se koná ceremoniál, na nováčky obvykle čeká jeden až dva starší spolužáci či absolventi, kteří odpovídají na případné otázky o studiu a doplňují je různými zkazkami a historkami. Kuloární informace o vyučujících nebývají výjimkou. V předem smluvený čas se pospolitost hromadně vydá na místo pasování, kde jsou nováčci, očekávaní ostatními účastníky večera, provedeni připraveným špalírem do čela místnosti. Je jim přečtena přísaha a pak jsou postupně pasováni. Obvykle pasují tři vyučující popravčím mečem, položí otázku, nechají potvrdit přísahu a pošlou studenta bokem, kde čekají ostatní na hromadný přípitek, kterým je skládání přísahy završeno. Následuje volný program,“ popisuje slavnostní akt Hasil. Ve spolku působil pět let a stále s ním příležitostně spolupracuje. „Podílel jsem se na organizování akcí, poté i na vedení klubu. A řídil jsem klubový Časopis Masarykových historiků, který fungoval asi rok a půl. V současné době pro klub dělám věci na vyžádání, naposled jsem vyzvedával prváky před pasováním či komentoval prohlídku fakultního krytu,“ dodává Hasil.
Aktuálně mají Masarykovi historici šestnáct členů. „Za poslední roky je to celkem stabilní počet. Nově příchozí většinou nahradí ty, kteří se rozhodli v životě posunout dál a na spolek už nemají čas,“ vysvětluje předseda spolku Ondřej Nováček a dodává, že noví členové jsou vítáni. „Zájemci s námi nejprve musí strávit nějaký čas, než je přijmeme mezi sebe. O každém novém členovi se hlasuje, chceme se lépe poznat. Setkáváme se jednou do měsíce na fakultě, případně v hospodě, a probíráme přípravy na nadcházející akce. Schůze všech členů bývají asi čtyřikrát za rok.“
„To, že naše předchůdce k založení spolku inspiroval právě vzpomínkový pochod 17. listopadu, vypovídá něco o tom, jak moc v nich, a doufám, že i v nás, nadále žijí ideály T. G. Masaryka.“
Ondřej Nováček
předseda Masarykových historiků
Další významnou akcí je pro spolek brněnský Lampionový průvod a 17. listopad. „Dva z našich členů na vybraných místech připomínají události, které se vztahují k obdobím nacistické okupace a sametové revoluce,“ dodává Nováček a podotýká, že právě u této příležitosti se spolek nejvíce přibližuje běžným Brňanům.
A jaká je historie vzniku názvu spolku? „Originální historku nemám. Faktem je, že jsme Masarykovi historici, jelikož studujeme historii na Masarykově univerzitě. Nic víc, nic míň. A vlastně si myslím, že ono ani nic víc není potřeba, jelikož už jen to, že naše předchůdce inspiroval právě vzpomínkový pochod 17. listopadu k založení spolku, vypovídá něco o tom, jak moc v nich, a doufám, že i v nás, nadále žijí ideály T. G. Masaryka, na kterých stojí celá naše univerzita,“ vysvětluje Nováček a doplňuje, že autorkou loga spolku je grafička Monika Hudáková.
A co Masarykovi historici považují za svůj největší úspěch? Podle spoluzakládajícího člena Vojtěcha Borka jsou to dvě věci. „Z dlouhodobého hlediska je to rozhodně propojení studentské komunity a vznik kontaktů mezi lidmi z různých ročníků. Nejenže jsme si užili moře zábavy a mnozí dokonce navázali i dlouhodobé vztahy, ale utvořili jsme si síť kontaktů využitelných v profesním životě. Jako druhé hledisko úspěchu se nabízí vypíchnout tu nejlepší akci, kde je volba naprosto jasná. Už v době, kdy jsem byl pouze zasloužilým veteránem spolku, uspořádaly holky z Masarykových historiků skvěle zorganizovanou konferenci Osmičky, které nám nevytrhli. Stalo se tak v roce 2018, konference byla zaměřená na nabízející se ,osmičková‘ výročí českých dějin,“ dodává Vojtěch Borek.
Spolek Masarykovi historici vznikl při Historickém ústavu FF MU před třinácti lety, a dnes je tak pevně spojený jak s domovským ústavem, tak s celou fakultou. Jeho hlavním posláním je pořádání společenských akcí pro studenty historie a přidružených oborů: mezi tradiční akce například patří pasování prváků, kostýmová party či třeba brněnský Lampionový průvod.
Podpoří chov a ochranu ohroženého puštíka bělavého.
Součástí ceremonie bylo vyhlášení výsledků ankety, v níž členové fakultní komunity vybírali sovu, kterou fakulta adoptuje z brněnské ZOO.