Rost analitizma (i agglutinativnosti) kak odna iz konvergentnych tendencij v razvitii sovremennych slavjanskich jazykov (na materiale novych složnych naimenovanij v russkom i češskom jazykach)
| Název česky | Růst analytizmu (a aglutinativnosti) jako jedna z konvergentních tendencí v rozvoji současných slovanských jazyků (na materiálu nových složených pojmenování v ruštině a češtině) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2008 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Článek je příspěvkem do diskuse o narůstání rysů analytičnosti a aglutinativnosti v oblasti tvarosloví a slovotvorby v současných slovanských jazycích. Tyto tendence jsou tradičně vykládány jako důsledek globalizačního vlivu angličtiny v klíčových oblastech veřejné komunikace (média, politika, ekonomika, věda, kultura). V současné ruštině jde v oblasti nominace především o expanzi vícekomponentových kondenzačních slovotvorných modelů aglutinačního typu, v nichž se na vzniku nových pojmenování podílejí především cizojazyčné, ale i domácí či zdomácnělé analytické (neměnné) prepozitivní či pospozitivní formanty různého typu Ze srovnání ruštiny s češtinou vyplývá, že ačkoliv ve vztahu k češtině při přejímání cizích pojmenování a slovotvorných elementů rovněž celkově slábne postavení adaptačních modelů, zejména těch s oporou v jazycích klasických a slovanských, a naopak posiluje se pozice modelů s oporou v angličtině, přesto tendence k autentizaci a minimalizování adaptačních změn se v češtině prosazuje v mnoha směrech odlišným způsobem. |
| Související projekty: |