Das Eindringen der Volkssprache in die byzantinische Literatur als eines der Elemente der asteiotes
| Název česky | Pronikání lidového jazyka do byzantské literatury jako jeden z prvků asteiotes |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2012 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Frühmittelalterliche Studien : Jahrbuch des Instituts für Frühmittelalterforschung der Universität Münster |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Písemnictví, mas-media, audiovize |
| Klíčová slova | Byzantine poetry; vernacular language; 12th century; experiments; town and court culture |
| Popis | Článek se zabývá experimenty s živým jazykem v byzantské poezii 12. století a jejich společnými charakteristickými rysy. Snaží se dokázat, že jsou jedním z výrazů dobové aristokratické a velkoměstské kultury, a zapadají tak do konceptu urbanitas/asteiotes. Analýze jsou podrobeny tři příklady: 1. žebravá poezie, konkrétně díla Theodora Prodroma a básně s jeho jménem spojované (Ptochoprodromika a takzvaný Manganeios Prodromos), 2. anonymní uvítací báseň pro Agnes z Francie, nevěstu Alexia II. Komnena, 3. veršovaná světová kronika Konstantina Manassa. Na těchto experimentálních dílech se pokoušíme prezentovat charakteristické rysy kultivované byzantské literární tvorby spojené s dvorskou kulturou, která právě v tomto období nachází obdobu v soudobé západní literatuře. Jednou z těchto analogií je právě pronikání živého jazyka do literatury. |